Chybová zpráva

Deprecated function: The each() function is deprecated. This message will be suppressed on further calls ve funkci _menu_load_objects() (řádek: 579 v souboru /home/workplace/ksgrrsek/public_html/urrlab/includes/menu.inc).

1. Dopady rezidenční suburbanizace v obcích České republiky

Syntetické hodnocení je založeno na rozdělení území Česka do tří typů prostředí - urbánních jader, suburbánních zón a obcí spřevážně venkovským charakterem. Pro takto rozčleněné území České republiky jsou následně zpracovány mapy hodnotící samotný mechanismus rezidenční suburbanizace - tedy migraci, a dále dopady suburbanizace na přirozenou měnu obyvatelstva, důsledky ve věkové kompozici bydlícího obyvatelstva a celkovém přírůstku obyvatelstva suburbánních zón.

Úvod kapitoly ke stažení

Hodnocení vývoje systému osídlení, prostorové diferenciace urbánních a rurálních procesů je silně ovlivněn tradicí dichotomického vnímání venkova a města (Tönnies, 1887/1996). Ohraničenost měst nebo spíše šířeji vymezených metropolitních regionů je přitom značně problematická a v praxi se věčná otázka po vymezení města (nebo naopak venkova) nedá uspokojivě jednoznačně zodpovědět. Procesy metropolizace a suburbanizace, jejichž intenzita se po roce 1989 zvýšila, přispívají k výraznému vrůstání městských prvků do venkovského osídlení.

Přílohy ke stažení: Soubor Seznam obcí, Package icon Shapefile
Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin, Novák Jakub
Kartografické zpracování: Křivka Martin, Novák Jakub

Doplňková mapa 1.1a. Zóny rezidenční suburbanizace
Nízké rozlišení Rozlišení pro tisk Mapový prohlížeč

Doplňková mapa 1.1b. Suburbia dle příslušnosti k jádru
Nízké rozlišení Rozlišení pro tisk Mapový prohlížeč

Autoři: Špačková P., Ouředníček, M., Novák, J.

Kartografické a grafické zpracování: Křivka, M., Novák, J.


Rezidenční suburbanizace je v rámci projektu chápána jako stěhování obyvatelstva z jádrového města metropolitního regionu do jeho zázemí. Jako výsledek tohoto procesu vznikají oblasti, které jsou charakteristické novou bytovou výstavbou a migračním přílivem obyvatelstva. Tyto skutečnosti jsou již obsaženy v jádrovém konceptu vymezení suburbánních zón měst České republiky s více než 10000 obyvateli v mapovém listu 1.1. Přistěhování nových obyvatel tedy můžeme brát jako součást procesu suburbanizace, ale také jako první důsledek bytové výstavby v obci.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin, Přidalová Ivana, Novák Jakub
Kartografické zpracování: Riška M.


Struktura migrace obyvatelstva do zázemí českých měst je výrazně specifická s velkým podílem mladých migrantů a dětí. V projektu zaměřeném na populační prognózování hrají faktory vztahující se k věkové struktuře migrantů a jejich demografickému chování zcela zásadní úlohu. Ačkoliv se v prvotních etapách suburbanizace v Česku projevovaly zvýšené přírůstky stěhování např. starších bezdětných párů nebo domácností tzv. emtynesters bez dospělých dětí, v budoucnu předpokládáme ve struktuře migrace výrazně dominantní zastoupení především osob ve stádiu zakládání rodiny a hledání stálého bydlení pro rodiny s dětmi.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Riška M.


Suburbanizace má výrazné dopady na věkovou strukturu obyvatelstva obcí v zázemí českých měst. Ta je výslednicí kombinace specifické migrace a přirozené měny, jak je popsáno již v předcházejících dvou mapových listech (1.2 a 1.3). Oba procesy se odrážejí jak v proměnách zastoupení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva tak například v průměrném věku obyvatelstva suburbánních obcí. I když se průměrný věk výrazně snižuje, nemůžeme jej vnímat jen jako omlazování lokální věkové struktury. Dochází spíše k polarizaci demografického složení a rozdělení na dvě relativně samostatné populace starousedlíků s převažujícím počtem starších lidí a novousedlíků s výrazným zastoupením mladých rodin s dětmi.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Křivka Martin


Populační velikost je stále jednou ze základních charakteristik vyjadřujících významnost sídla v hierarchii systému osídlení. Růst počtu obyvatelstva v sobě nese syntetickou informaci o "úspěšnosti" konkrétního sídla, jeho atraktivitě pro investice i vyjádření rezidenčních preferencí obyvatelstva. Statisticky evidované údaje o počtu obyvatel jsou navíc podstatné při rozdělování financí ze státního do obecních rozpočtů.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Riška M.

 


 

Editor: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Petra Špačková, Ph.D.

Autoři map:  RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D., Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., Mgr. Jana Jíchová, Ph.D., Mgr. Jiří Nemeškal, RNDr. Tomáš Kučera, CSc., RNDr. Boris Burcin, Mgr. Josef Mareš, Mgr. Ivana Přidalová, Mgr. Martin Riška, RNDr. Jakub Novák, Ph.D., RNDr. Jana Temelová, Ph.D., Bc. Petr Dušek

Autoři textů: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D., Mgr. Jana Jíchová, Ph.D., RNDr. Tomáš Kučera, CSc., RNDr. Boris Burcin, Ph.D., Mgr. Jiří Nemeškal, Mgr. Ivana Přidalová, Mgr. Martin Riška, Mgr. Josef Mareš

Grafické a kartografické zpracování: Mgr. Martin Křivka, Bc. Martin Riška

Recenzovali:  Doc. RNDr. Marie Novotná, CSc., Západočeská univerzita v Plzni, Doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř (URRlab) & Obec Dolní Břežany