Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky

Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky je zaměřen na proměňující se sociálně ekonomické prostředí a kvalitu života v České republice v podrobnosti jednotlivých obcí. Cílem atlasu je zmapovat "novou sociálně prostorovou diferenciaci", která vznikla nebo byla významně ovlivněna současnými procesy a změnami v ekonomice a společnosti po roce 1989. Celý atlas je možné zakoupit v knihkupectvích nebo přímo v nakladatelství Karolinum, s jehož svolením zde zveřejňujeme sedm vybraných mapových listů.

 

Ouředníček, M., Temelová, J., Pospíšilová, L. eds. (2011): Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha.

Editoři: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Jana Temelová, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D.

Autoři map a textů: Doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc., RNDr. Marie Feřtrová, Ph.D., RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., RNDr. Tomáš Chuman, Ph.D., RNDr. Lucie Kupková, Ph.D., RNDr. Jakub Novák, Ph.D., Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D., RNDr. Dušan Romportl, Ph.D., RNDr. Martin Šimon, Ph.D., RNDr. Petra Špačková (Puldová), Ph.D., RNDr. Přemysl Štych, Ph.D., RNDr. Jana Temelová, Ph.D.

Recenzovali: prof. RNDr. Vladimír Ira, CSc., Dr. Anneli Kährik, Ph.D., Doc. RNDr. Dagmar Kusendová, CSc., Doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.

  Atlas na stránkách vydavatele

  Podrobnější informace o atlasu

 

Růst absolutního počtu i relativního podílu starých lidí se stává pro českou ekonomiku stále větším problémem. Relativní nárůst počtu seniorů znamená zvýšenou zátěž na ekonomicky aktivní obyvatele a představuje hrozbu pro fungování ekonomiky ve spojitosti s vyššími nároky na důchodový systém a státní rozpočet. Problémy spojené se zvyšujícím se absolutním počtem seniorů se zřetelně projevují především na lokální (obecní) úrovni. Výrazně se navyšuje tlak na sociální infrastrukturu: sociální služby, zdravotnictví, sociální bydlení, domovy důchodců apod. Ze zkušeností lze předpokládat, že s těmito problémy se budou nejhůře vyrovnávat malé obce s nevyvinutou sociální infrastrukturou a obecně horší dopravní dostupností služeb ve spádových městech.

Autoři: Špačková Petra
Kartografické zpracování:

Nezaměstnanost je jednou z nejvíce sledovaných charakteristik ekonomického prostředí území, která se zároveň bezprostředně dotýká života prakticky každého občana. V České republice došlo k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti ve druhé polovině 90. let 20. století zejména v důsledku ekonomické recese. Období let 1999–2005 tak lze charakterizovat jako období vysoké nezaměstnanosti, ve kterém se zároveň projevily výrazné regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. Následný pokles počtu osob bez práce nicméně nepřispěl k razantnímu snížení územních rozdílů v míře nezaměstnanosti, které jsou podmíněny odvětvovou strukturou regionální ekonomiky, vzdělanostní, kvalifikační i věkovou strukturou obyvatelstva daného území (tj. kvalitou lidského kapitálu), dopravní dostupností a kvalitou lokální infrastruktury.

Autoři: Feřtrová Marie
Kartografické zpracování:

Příspěvek na bydlení je jedním z nástrojů bytové a sociální politiky státu, konkrétně je jednou z dávek státní sociální podpory. Příspěvek je zacílen na sociálně znevýhodněné domácnosti a finančně posiluje jedince a rodiny s nízkými příjmy.  Rozhodujícím kritériem pro přiznání příspěvku je zákonem stanovené životní minimum (případně jeho násobky), a proto lze prostřednictvím územního rozmístění domácností pobírajících příspěvek na bydlení sledovat nejen oblasti s koncentrací socioekonomicky slabého obyvatelstva, ale můžeme rovněž usuzovat na prostorovou diferenciaci v příjmech domácností. Ročně bylo na příspěvek na bydlení v letech 2004–2006 vydáno 2,5 miliard Kč a průměrně jej v České republice pobíralo 6 % domácností.

Autoři: Feřtrová Marie
Kartografické zpracování:

Do hodnocení času dojížďky do zaměstnání byly zahrnuty pouze denně dojíždějící zaměstnané osoby bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o dojížďku uvnitř obce, nebo přes její hranice. V roce 2001 téměř 13 % pracujících dojíždělo do zaměstnání více než 45 minut. Každodenní nezbytné přesuny mezi pracovištěm a bydlištěm s minimálně 90 minutami strávenými v dopravě představují pro tuto skupinu pracujících významnou časovou zátěž, která ve svém důsledku může vést k omezení jinak běžných činností spojených s chodem domácnosti, péčí o děti nebo volnočasovými a sociálními aktivitami. Při srovnání časové náročnosti dojížďky do zaměstnání podle pohlaví jsou patrné rozdíly, které odpovídají obecně odlišnému charakteru dojížďky u mužů a žen.

Autoři: Novák Jakub
Kartografické zpracování:

Migrace obyvatelstva je důležitou součástí regionálních procesů, které spoluutvářejí geografickou organizaci společnosti. Svojí komplexní podmíněností představuje důležitý indikátor regionálního vývoje a současně je procesem, který působí na řadu dílčích, především socioekonomických dějů. Stěhování ovlivňuje nejen absolutní počet obyvatel, ale uplatňuje se také při formování demografických, ekonomických, sociálních i sociokulturních struktur obyvatel dotčeného území. Migrace má stále závažnější dopad na trh práce nebo na sociální stabilitu v lokální i regionální úrovni. Naším cílem je využít migrační data zejména pro identifikaci území, která prošla v transformačním období výraznými změnami.

Autoři: Novák Jakub, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování:

Mapa zobrazuje intenzitu bytové výstavby a počet dokončených bytů v obcích České republiky v letech 1997–2006. Intenzitu bytové výstavby lze považovat za jeden z indikátorů dynamiky socioekonomického rozvoje regionů (obcí) a zároveň za ukazatel atraktivity konkrétních lokalit. Nekoordinovaná výstavba však může na druhé straně vytvářet neúměrný tlak na životní prostředí (např. v podobě urban sprawl) a vyvolávat negativní dopady nejen na své bezprostřední okolí, ale i na ostatní části metropolitních regionů. Největší hrozbou je v souvislosti s rozvojem suburbánního bydlení především nárůst automobilové dopravy. Rozmístění nové bytové výstavby tedy ukazuje nejen na úspěšné a neúspěšné oblasti v České republice, ale zároveň i na obce potenciálně ohrožené negativními dopady nadměrné stavební aktivity.

Autoři: Temelová Jana, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování:

Od poloviny 90. let 20. století dochází v zázemí Prahy k výraznému nárůstu počtu obyvatel a proměně jejich věkové struktury. Demografický vývoj území významně ovlivňuje povaha migrace a v posledním desetiletí se zvyšuje také váha změn v přirozené měně obyvatelstva. Oproti úbytku obyvatel přirozenou měnou v 90. letech nabývají v současné době ukazatele porodnosti a plodnosti rostoucích hodnot. To je způsobeno zejména tím, že do reprodukčního období přicházejí silné populační ročníky ze 70. let, které zakládají rodiny. V suburbánních oblastech velkých měst, které nabízejí vhodné podmínky pro bydlení rodin s dětmi, je tento proces ještě zesílen specifickou migrací mladých věkových skupin.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování:

 

↑ nahoru