Atlas obyvatelstva - vyhledávání

Hodnocení vývoje systému osídlení, prostorové diferenciace urbánních a rurálních procesů je silně ovlivněn tradicí dichotomického vnímání venkova a města (Tönnies, 1887/1996). Ohraničenost měst nebo spíše šířeji vymezených metropolitních regionů je přitom značně problematická a v praxi se věčná otázka po vymezení města (nebo naopak venkova) nedá uspokojivě jednoznačně zodpovědět. Procesy metropolizace a suburbanizace, jejichž intenzita se po roce 1989 zvýšila, přispívají k výraznému vrůstání městských prvků do venkovského osídlení.

Přílohy ke stažení: Soubor Seznam obcí, Package icon Shapefile
Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin, Novák Jakub
Kartografické zpracování: Křivka Martin, Novák Jakub

Hodnocení vývoje systému osídlení, prostorové diferenciace urbánních a rurálních procesů je silně ovlivněn tradicí dichotomického vnímání venkova a města (Tönnies, 1887/1996). Ohraničenost měst nebo spíše šířeji vymezených metropolitních regionů je přitom značně problematická a v praxi se věčná otázka po vymezení města (nebo naopak venkova) nedá uspokojivě jednoznačně zodpovědět. Procesy metropolizace a suburbanizace, jejichž intenzita se po roce 1989 zvýšila, přispívají k výraznému vrůstání městských prvků do venkovského osídlení.

Přílohy ke stažení: Soubor Seznam obcí
Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin, Novák Jakub
Kartografické zpracování: Křivka Martin, Novák Jakub

Hodnocení vývoje systému osídlení, prostorové diferenciace urbánních a rurálních procesů je silně ovlivněn tradicí dichotomického vnímání venkova a města (Tönnies, 1887/1996). Ohraničenost měst nebo spíše šířeji vymezených metropolitních regionů je přitom značně problematická a v praxi se věčná otázka po vymezení města (nebo naopak venkova) nedá uspokojivě jednoznačně zodpovědět. Procesy metropolizace a suburbanizace, jejichž intenzita se po roce 1989 zvýšila, přispívají k výraznému vrůstání městských prvků do venkovského osídlení.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin, Novák Jakub
Kartografické zpracování: Křivka Martin, Novák Jakub

Rezidenční suburbanizace je v rámci projektu chápána jako stěhování obyvatelstva z jádrového města metropolitního regionu do jeho zázemí. Jako výsledek tohoto procesu vznikají oblasti, které jsou charakteristické novou bytovou výstavbou a migračním přílivem obyvatelstva. Tyto skutečnosti jsou již obsaženy v jádrovém konceptu vymezení suburbánních zón měst České republiky s více než 10000 obyvateli v mapovém listu 1.1. Přistěhování nových obyvatel tedy můžeme brát jako součást procesu suburbanizace, ale také jako první důsledek bytové výstavby v obci.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin, Přidalová Ivana, Novák Jakub
Kartografické zpracování: Riška M.

Struktura migrace obyvatelstva do zázemí českých měst je výrazně specifická s velkým podílem mladých migrantů a dětí. V projektu zaměřeném na populační prognózování hrají faktory vztahující se k věkové struktuře migrantů a jejich demografickému chování zcela zásadní úlohu. Ačkoliv se v prvotních etapách suburbanizace v Česku projevovaly zvýšené přírůstky stěhování např. starších bezdětných párů nebo domácností tzv. emtynesters bez dospělých dětí, v budoucnu předpokládáme ve struktuře migrace výrazně dominantní zastoupení především osob ve stádiu zakládání rodiny a hledání stálého bydlení pro rodiny s dětmi.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Riška M.

Suburbanizace má výrazné dopady na věkovou strukturu obyvatelstva obcí v zázemí českých měst. Ta je výslednicí kombinace specifické migrace a přirozené měny, jak je popsáno již v předcházejících dvou mapových listech (1.2 a 1.3). Oba procesy se odrážejí jak v proměnách zastoupení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva tak například v průměrném věku obyvatelstva suburbánních obcí. I když se průměrný věk výrazně snižuje, nemůžeme jej vnímat jen jako omlazování lokální věkové struktury. Dochází spíše k polarizaci demografického složení a rozdělení na dvě relativně samostatné populace starousedlíků s převažujícím počtem starších lidí a novousedlíků s výrazným zastoupením mladých rodin s dětmi.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Křivka Martin

Populační velikost je stále jednou ze základních charakteristik vyjadřujících významnost sídla v hierarchii systému osídlení. Růst počtu obyvatelstva v sobě nese syntetickou informaci o "úspěšnosti" konkrétního sídla, jeho atraktivitě pro investice i vyjádření rezidenčních preferencí obyvatelstva. Statisticky evidované údaje o počtu obyvatel jsou navíc podstatné při rozdělování financí ze státního do obecních rozpočtů.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Riška M.

Vazba mezi charakterem bydlení a strukturou bydlící populace patří k tématům studovaným napříč vědeckými obory. V českém kontextu Kostelecký (2005) diskutuje ve své studii koncept tzv. tříd bydlení a jejich vliv na chování a rozhodování v oblasti bydlení. Koncept tříd bydlení (housing classes) byl formulován britskými sociology Rexem a Moorem (1967) a jeho základní teze tvrdí, že přístup k bydlení výrazně ovlivňuje pozici lidí v sociální struktuře. Na druhé straně Jiří Musil (2005) ve své práci poukazoval na výrazně rostoucí nesoulad mezi strukturou bydlení a strukturou bydlící populace s růstem podílu nových typů domácnosti, např. singles, nesezdaných partnerů, matek/otců s dětmi.

Autoři: Mareš Josef
Kartografické zpracování: Riška M.

Vazba mezi charakterem bydlení a strukturou bydlící populace patří k tématům studovaným napříč vědeckými obory. V českém kontextu Kostelecký (2005) diskutuje ve své studii koncept tzv. tříd bydlení a jejich vliv na chování a rozhodování v oblasti bydlení. Koncept tříd bydlení (housing classes) byl formulován britskými sociology Rexem a Moorem (1967) a jeho základní teze tvrdí, že přístup k bydlení výrazně ovlivňuje pozici lidí v sociální struktuře. Na druhé straně Jiří Musil (2005) ve své práci poukazoval na výrazně rostoucí nesoulad mezi strukturou bydlení a strukturou bydlící populace s růstem podílu nových typů domácnosti, např. singles, nesezdaných partnerů, matek/otců s dětmi.

Autoři: Jíchová Jana, Špačková Petra, Temelová Jana, Dušek Petr
Kartografické zpracování: Křivka Martin

Zatímco v případě analýz dopadů suburbanizace v celé České republice a v suburbánní zóně Prahy jsme se pohybovali na úrovni obcí, hodnocení relativně malého území mikroregionu Dolnobřežanska nám umožňuje využít podrobnější měřítko sledování. Protože spádové území obce Dolní Břežany je vysoce diferencované, předpokládáme, že se retrospektivní a perspektivní vývoj odehrával (bude odehrávat) v závislosti na několika faktorech lokálních sociálních a demografických podmínek. Při těchto úvahách využíváme dva koncepty převzaté ze sociálně ekologického teoreticko-metodologického přístupu - koncept vývojových stádií nových rezidenčních lokalit (Bourne, 1976) a koncept přirozených oblastí (Zorbaugh, 1925).

Autoři: Pospíšilová Lucie, Dušek Petr, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Dušek Petr, Křivka Martin

Předchozí výzkum v rámci předkládaného projektu potvrdil, že největší disproporce mezi počtem obyvatel s hlášeným trvalým a obvyklým pobytem je především v zázemí největších měst (mapový list 1.5). Tématika nehlášených obyvatel a z toho vyplývajících problémů v suburbánních obcích byla již několikrát publikována (např. Macešková, Ouředníček, 2008). Populační velikost je přitom klíčový parametr, který je stěžejní při financování, správě i plánování rozvoje obce.

Autoři: Pospíšilová Lucie, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Křivka Martin

Počet obyvatel trvale i fakticky bydlících v území (mapový list 3.3) se mění v dlouhodobém vývoji vlivem přirozené měny a migrace. K proměnám počtu přítomného obyvatelstva však dochází i v kratších časových úsecích, v jednotlivých sezónách roku, v průběhu týdne či dne. Příčinou jsou krátkodobé formy mobility jako rekreační pohyby nebo dojížďka za prací a službami, díky kterým přestává být pro některé účely jeden údaj o počtu obyvatel dostačující. Lidé, kteří v lokalitě bydlí, se v ní mohou nacházet jen v noci a přes den jsou "obyvateli" lokality jiné. Počet a struktura denního a nočního obyvatelstva se proto zpravidla liší (Guest, 1976).

Autoři: Pospíšilová Lucie, Ouředníček Martin, Novák Jakub, Riška M.
Kartografické zpracování: Křivka Martin

Růst absolutního počtu i relativního podílu starých lidí se stává pro českou ekonomiku stále větším problémem. Relativní nárůst počtu seniorů znamená zvýšenou zátěž na ekonomicky aktivní obyvatele a představuje hrozbu pro fungování ekonomiky ve spojitosti s vyššími nároky na důchodový systém a státní rozpočet. Problémy spojené se zvyšujícím se absolutním počtem seniorů se zřetelně projevují především na lokální (obecní) úrovni. Výrazně se navyšuje tlak na sociální infrastrukturu: sociální služby, zdravotnictví, sociální bydlení, domovy důchodců apod. Ze zkušeností lze předpokládat, že s těmito problémy se budou nejhůře vyrovnávat malé obce s nevyvinutou sociální infrastrukturou a obecně horší dopravní dostupností služeb ve spádových městech.

Autoři: Špačková Petra
Kartografické zpracování:

Nezaměstnanost je jednou z nejvíce sledovaných charakteristik ekonomického prostředí území, která se zároveň bezprostředně dotýká života prakticky každého občana. V České republice došlo k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti ve druhé polovině 90. let 20. století zejména v důsledku ekonomické recese. Období let 1999–2005 tak lze charakterizovat jako období vysoké nezaměstnanosti, ve kterém se zároveň projevily výrazné regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. Následný pokles počtu osob bez práce nicméně nepřispěl k razantnímu snížení územních rozdílů v míře nezaměstnanosti, které jsou podmíněny odvětvovou strukturou regionální ekonomiky, vzdělanostní, kvalifikační i věkovou strukturou obyvatelstva daného území (tj. kvalitou lidského kapitálu), dopravní dostupností a kvalitou lokální infrastruktury.

Autoři: Feřtrová Marie
Kartografické zpracování:

Příspěvek na bydlení je jedním z nástrojů bytové a sociální politiky státu, konkrétně je jednou z dávek státní sociální podpory. Příspěvek je zacílen na sociálně znevýhodněné domácnosti a finančně posiluje jedince a rodiny s nízkými příjmy.  Rozhodujícím kritériem pro přiznání příspěvku je zákonem stanovené životní minimum (případně jeho násobky), a proto lze prostřednictvím územního rozmístění domácností pobírajících příspěvek na bydlení sledovat nejen oblasti s koncentrací socioekonomicky slabého obyvatelstva, ale můžeme rovněž usuzovat na prostorovou diferenciaci v příjmech domácností. Ročně bylo na příspěvek na bydlení v letech 2004–2006 vydáno 2,5 miliard Kč a průměrně jej v České republice pobíralo 6 % domácností.

Autoři: Feřtrová Marie
Kartografické zpracování:

Do hodnocení času dojížďky do zaměstnání byly zahrnuty pouze denně dojíždějící zaměstnané osoby bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o dojížďku uvnitř obce, nebo přes její hranice. V roce 2001 téměř 13 % pracujících dojíždělo do zaměstnání více než 45 minut. Každodenní nezbytné přesuny mezi pracovištěm a bydlištěm s minimálně 90 minutami strávenými v dopravě představují pro tuto skupinu pracujících významnou časovou zátěž, která ve svém důsledku může vést k omezení jinak běžných činností spojených s chodem domácnosti, péčí o děti nebo volnočasovými a sociálními aktivitami. Při srovnání časové náročnosti dojížďky do zaměstnání podle pohlaví jsou patrné rozdíly, které odpovídají obecně odlišnému charakteru dojížďky u mužů a žen.

Autoři: Novák Jakub
Kartografické zpracování:

Migrace obyvatelstva je důležitou součástí regionálních procesů, které spoluutvářejí geografickou organizaci společnosti. Svojí komplexní podmíněností představuje důležitý indikátor regionálního vývoje a současně je procesem, který působí na řadu dílčích, především socioekonomických dějů. Stěhování ovlivňuje nejen absolutní počet obyvatel, ale uplatňuje se také při formování demografických, ekonomických, sociálních i sociokulturních struktur obyvatel dotčeného území. Migrace má stále závažnější dopad na trh práce nebo na sociální stabilitu v lokální i regionální úrovni. Naším cílem je využít migrační data zejména pro identifikaci území, která prošla v transformačním období výraznými změnami.

Autoři: Novák Jakub, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování:

Mapa zobrazuje intenzitu bytové výstavby a počet dokončených bytů v obcích České republiky v letech 1997–2006. Intenzitu bytové výstavby lze považovat za jeden z indikátorů dynamiky socioekonomického rozvoje regionů (obcí) a zároveň za ukazatel atraktivity konkrétních lokalit. Nekoordinovaná výstavba však může na druhé straně vytvářet neúměrný tlak na životní prostředí (např. v podobě urban sprawl) a vyvolávat negativní dopady nejen na své bezprostřední okolí, ale i na ostatní části metropolitních regionů. Největší hrozbou je v souvislosti s rozvojem suburbánního bydlení především nárůst automobilové dopravy. Rozmístění nové bytové výstavby tedy ukazuje nejen na úspěšné a neúspěšné oblasti v České republice, ale zároveň i na obce potenciálně ohrožené negativními dopady nadměrné stavební aktivity.

Autoři: Temelová Jana, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování:

Od poloviny 90. let 20. století dochází v zázemí Prahy k výraznému nárůstu počtu obyvatel a proměně jejich věkové struktury. Demografický vývoj území významně ovlivňuje povaha migrace a v posledním desetiletí se zvyšuje také váha změn v přirozené měně obyvatelstva. Oproti úbytku obyvatel přirozenou měnou v 90. letech nabývají v současné době ukazatele porodnosti a plodnosti rostoucích hodnot. To je způsobeno zejména tím, že do reprodukčního období přicházejí silné populační ročníky ze 70. let, které zakládají rodiny. V suburbánních oblastech velkých měst, které nabízejí vhodné podmínky pro bydlení rodin s dětmi, je tento proces ještě zesílen specifickou migrací mladých věkových skupin.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování:

Index deprivace vytvořený pro hodnocení míry deprivace v českých podmínkách, inspirovaný dřívějšími britskými pracemi, k obvyklým dimenzím připojuje další aspekt deprivace – fluktuaci obyvatelstva. Ta je podle našeho názoru ve své extrémní podobě významným faktorem působícím na zhoršení kvality života v území. Na negativní důsledky nadměrné mobility obyvatelstva pro lokální prostředí upozorňovaly již práce chicagské školy z první poloviny 20. století. Z výzkumu Ernesta Burgesse vyplývá souvislost mezi zvýšenou mírou imigrace a výskytem sociálních problémů jako „mladistvé delikvence, chlapeckých gangů, kriminality, chudoby, útěku manželek, rozvodů, opuštěných dětí, neřesti“. Za hlavní příčinu tohoto vztahu označuje Burgess sociální disorganizaci přistěhovalých podmíněnou přemírou nových vjemů v novém místě bydliště spolu s absencí vztahu k místní komunitě. K obdobným závěrům dospěl také Jiří Musil, podle něhož je vztah mezi zvýšenou mírou mobility a výskytem sociálně patologických jevů ve městech s vyšší intenzitou stěhování zapříčiněn nedostatečnou sociální kontrolou. Obyvatelé se méně znají a jejich „sociální vztahy jsou poznamenány anonymitou a přechodností“.

Autoři: Netrdová Pavlína, Přidalová Ivana, Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Riška M.

Index deprivace zkonstruovaný v rámci projektu Sociální deprivace v městském prostředí: objektivní a subjektivní dimenze zahrnuje, vedle dalších šesti dimenzí využívaných pro hodnocení městského prostředí, dimenzi zaměřenou na fluktuaci obyvatelstva. Nestabilita obyvatelstva ovlivňuje sociálně prostorovou diferenciaci a může nepříznivě působit na podobu sociálních vztahů v lokalitách i ovlivňovat další aktivity v území. Cílem specializované mapy dimenze fluktuace v Praze v roce 2011 je zhodnotit diferenciaci území hlavního města podle míry fluktuace na úrovni urbanistických obvodů, které tvoří relativně homogenní jednotky sledování.

Autoři: Netrdová Pavlína, Přidalová Ivana, Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Riška M.

Jako první podklad pro vytvoření prognózy využíváme dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí suburbánní zóny Prahy. Vymezení suburbánní zóny bylo provedeno s ohledem na realizovanou novou bytovou výstavbu a vázanost migračních procesů na hlavní město podle metodiky uplatněné v rámci projektu TAČR. Do analýzy následně vstupovalo území zahrnující 11 obvodů obcí s rozšířenou působností, tedy v dnešním vymezení celkem 424 obcí. Cílem mapového listu bylo vytvořit typologii obcí podle jejich předchozího dlouhodobého populačního vývoje. Chtěli jsme přitom vycházet nejen z posledních trendů post-socialistického vývoje systému osídlení, ale zohlednit rovněž hlavní trendy ve vývoji metropolitní oblasti v průběhu 20. století zhruba od vzniku Prahy jako hlavního města samostatného Československa.

Autoři: Nemeškal Jiří, Špačková Petra, Riška M.
Kartografické zpracování: Riška M.

Počet obyvatel ovlivňují dva základní procesy, přirozená měna a migrace, jejichž intenzita a vliv na populační vývoj se výrazněji změnily i v rámci relativně nedávné české historie. Příkladem je omezená, resp. kontrolovaná možnost stěhování v období před rokem 1989 a následný růst intenzity a změna struktury migrace. Proces migrace je ovlivněn širokou škálou charakteristik vázaných k osobám i k územím, roli hraje atraktivita území, možnosti realitního trhu, ale i bariéry pracovní, rodinné, finanční aj. Zároveň se jedná o proces věkově specifický. S ohledem na suburbanizační tendence lze jako příklad uvést stěhování mladých rodin s dětmi do zázemí velkých měst. Za nejdůležitější faktor ovlivňující přirozenou měnu je možné považovat lokální věkovou strukturu obyvatelstva.

Autoři: Špačková Petra, Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Riška M.

Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů dochází k jejímu omlazování, které je následně umocněno nárůstem počtu narozených dětí. Absolutně a relativně proto narůstají zastoupení předproduktivní (zejména nejmladších dětí) a produktivní (zejména dospělých v mladším produktivním věku) složky obyvatelstva. Tento vývoj má přirozeně významné důsledky pro fungování obcí. Hlavní pozornost místních obyvatel i lokálních politiků je věnována institucím sociální infrastruktury. Typickým problémem jsou nedostatečné kapacity mateřských škol a postupně také škol základních. V dlouhodobém horizontu je pak třeba počítat se znatelným nárůstem poproduktivní složky obyvatelstva a poptávkou po jiných typech sociálních služeb.

Autoři: Špačková Petra, Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Riška M.

Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji celkového počtu obyvatel i demografické struktury a při uvažování o budoucím charakteru území hrají klíčovou roli. Rozsah/charakter nové bytové výstavby a migrace obyvatel na úrovni celého regionu jsou ovlivněny širšími socio‐ekonomickými podmínkami. Prostorová diferenciace naproti tomu vychází spíše z politiky obcí směrem k jejich územnímu rozvoji a z lokálních podmínek daného území (dopravní dostupnost, kvalita životního prostředí, občanská vybavenost atp.).

Autoři: Nemeškal Jiří, Špačková Petra, Pospíšilová Lucie
Kartografické zpracování: Riška M.

Stěhováním lidí do suburbánních obcí obvykle nebývají vztahy s jádrovým městem zcela narušeny, ale i nadále zůstávají poměrně intenzivní. Přes rozvoj pracovních a obslužných funkcí vně administrativních hranic Prahy dojíždí velká část nových suburbanitů nadále do Prahy každodenně nejen do zaměstnání, ale částečně i za dalšími službami denní i nedenní povahy. I když můžeme pozorovat zkvalitnění veřejné dopravy v některých oblastech regionu (zkrácení intervalů mezi spoji, zvýšení komfortu), převládá mezi obyvateli suburbánní zóny preference individuální dopravy. To způsobuje výrazný nárůst intenzity automobilové dopravy zejména na hranicích města a hlavních dopravních tazích. Doprava tak patří k nejpalčivějším důsledkům suburbanizačního procesu. Dostupnost Prahy z obcí v jejím zázemí je proto velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje kvalitu života.

Autoři: Riška M., Přidalová Ivana
Kartografické zpracování: Riška M.

Hlavním výsledkem projektu v detailu zázemí Prahy je prognostický výhled vývoje počtu a struktury obyvatelstva suburbánní zóny Prahy. Tato zóna byla vymezena spíše šířeji v hranicích obvodů obcí s rozšířenou působností tak, aby zahrnovala nejen území v současnosti zasažené procesem rezidenční suburbanizace, ale umožnila postihnout také potenciál rozšiřování tohoto procesu v perspektivě do roku 2030. Předpokládáme totiž, že výstavba nového bydlení i migrace obyvatel z jádrového města (Prahy) bude v následujících letech pokračovat.

Autoři: Ouředníček Martin, Pospíšilová Lucie, Špačková Petra, Riška M., Mareš Josef
Kartografické zpracování: Riška M.

Hlavním výsledkem projektu pro spádové území obce Dolní Břežany je prognóza populačního vývoje a struktury obyvatelstva do roku 2030. Obdobně jako pro celou suburbánní zónu Prahy (mapa 2.7) je cílem předkládané syntetické mapy pro Dolnobřežansko: (i) odhadnout, jaký bude populační vývoj spádového území jako celku a (ii) odhadnout hlavní koncentrace suburbánní výstavby a případné transformace domovního fondu v detailu jednotlivých obcí (sídel). Mapa čerpá z dílčích analýz provedených v rámci řešení dvouletého projektu a zohledňuje výsledky práce na populační prognóze spádového území obce Dolní Břežany a prostorových analýz zobrazených v dalších mapách druhé kapitoly tohoto souboru.

Autoři: Ouředníček Martin, Pospíšilová Lucie, Špačková Petra
Kartografické zpracování: Riška M.

Migrace (změna obce trvalého bydliště) představuje významnou součást mobility obyvatelstva, která utváří sociálně-prostorovou diferenciaci Česka. Specializovaná mapa formou i obsahem navazuje na sadu map v Atlase sociálně-prostorové diferenciace České republiky, zejména mapu 9.1 (v případě migračního salda) a 9.4 a 9.5 v případě hodnocení věkové struktury migrantů. Sledování je zaměřeno na období 2000‒2013, které v sobě nese dvě odlišné periody vývoje ekonomiky a následně i mobility. Vývoj migrace je do roku 2008 výrazně ovlivněn nárůstem atraktivity Česka pro zahraniční migranty, jejichž příliv se v období ekonomické krize podstatně snížil. Celková migrační mobilita se ovšem od roku 2002 mění relativně málo a kolísá prakticky právě jen v důsledku výkyvů mezinárodní migrace. Obrat vnitřního stěhování mezi obcemi Česka se pohybuje v celém období stabilně na hodnotách 200–220 tisíc migrantů.

OUŘEDNÍČEK, M., PŘIDALOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2014): Migrace v Česku 2000−2013. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Migration in Czechia 2000‒2013
Autoři: Ouředníček Martin, Přidalová Ivana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Migrační bilance Prahy je výslednicí přistěhovalého a vystěhovalého obyvatelstva přes hranice hlavního města. Ve velkých městech obecně platí, že právě migrace je rozhodující komponentou celkového populačního přírůstku. Na migračním zisku hlavního města se zhruba z poloviny podílejí přistěhovalí ze zahraničí a z poloviny tzv. vnitřní migrace z obcí v rámci Česka. Praha ve svých administrativních hranicích však netvoří funkčně uzavřený celek, a proto je i stěhování vhodné sledovat v širším regionálním kontextu.

OUŘEDNÍČEK, M., PŘIDALOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2014): Migrace v Praze 2000−2013. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v

Přílohy ke stažení: PDF icon Migration in Prague 2000‒2013
Autoři: Ouředníček Martin, Přidalová Ivana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Religiózní krajina Česka prošla od počátku 20. století zásadními změnami, v jejichž popředí stálo na počátku 20. století, ale i dříve, hlavní město Praha (Boháč 1923). Předpokládáme, že i dnes Praha představuje místo, kde lze změnu náboženských poměrů pozorovat nejdříve a s vysokou intenzitou. Cílem specializované mapy je proto zhodnotit vývoj náboženské struktury hlavního města ve 20. století a zaměřit se i na trendy, ke kterým v Praze dochází v současnosti. Změny náboženské struktury, které v Praze nastaly v průběhu posledního století, se významně dotkly dominantních i okrajových náboženství. Mapa proto hodnotí zvlášť vývoj dlouhodobě nejvýznamnějšího náboženského vyznání v Praze (příslušnost k římskokatolické církvi) a vývoj minoritních náboženských vyznání, jež jsou specifická pro různá období. Seznamuje rovněž s celkovou vnitřní náboženskou diferenciací Prahy v současnosti.

PŘIDALOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2014): Náboženství v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Religion in Prague
Autoři: Přidalová Ivana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

V průběhu 20. století docházelo k významným proměnám národnostní struktury Prahy, a to zpravidla v souvislosti s významnými politickými událostmi českých dějin: druhou světovou válkou, nastolením komunistického režimu a s revolucí roku 1989. Podíl na nedávném vývoji národnostní struktury města má i vstup Česka do Evropské unie v roce 2004. Navzdory tomu, že současný růst významu regionálních a nadnárodních celků do určité míry upozaďuje důležitost deklarace k národu, považujeme informace o národnostní struktuře stále za důležitou součást národní identity. Cílem předkládané specializované mapy je přispět k poznání vývoje národnostních poměrů v Praze v posledním století a k pochopení nejvýznamnějších trendů, ke kterým ve sledovaném období došlo.

PŘIDALOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2014): Národnost v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Ethnicity in Prague
Autoři: Přidalová Ivana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří, Outrata David

Nezaměstnanost patří mezi nejdetailněji sledované charakteristiky ekonomiky ze společenského i z územního hlediska. Vysoká míra nezaměstnanosti u určité společenské skupiny může vést k zvýšení míry deprivace, obtížnosti zapojení do pozdějšího pracovního života, poklesu životní úrovně i jevům sociální patologie (např. kriminalita, rodinné nebo sociální konflikty aj.). Vysoká míra územní koncentrace nezaměstnanosti pak vede k celkové ekonomické a následně i sociální poddimenzovanosti regionu, upevnění jeho periferního postavení, stigmatizaci a kumulaci problémů území, které se odrážejí ve vzdělanostní, kvalifikační i věkové struktuře obyvatelstva, v dopravní dostupnosti i v kvalitě lokální infrastruktury. Ve vývoji Česka (od roku 1918) můžeme hovořit o třech fázích vývoje nezaměstnanosti, které se pojí se změnami způsobů řízení ekonomiky. Tato období reflektují i odlišná metodická specifika a způsoby měření míry nezaměstnanosti. Cílem této specializované mapy je zhodnotit vývoj nezaměstnanosti v Česku a její regionální diferenciace v dlouhodobé perspektivě proměn ekonomické reality ve 20. a 21. století.

SVOBODA, P., NEMEŠKAL, J. (2014): Nezaměstnanost v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Unemployment in Czechia
Autoři: Svoboda Peter
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Nezaměstnanost je jedním z detailněji sledovaných ekonomických indikátorů, pomocí nějž se ve městech vymezují sociálně vyloučené lokality či určuje míra deprivace obyvatel. Územní koncentrace nezaměstnanosti v určité městské lokalitě může totiž vést k zvýšení míry deprivace rezidentů, poklesu jejich životní úrovně a následné zvýšené koncentraci jevů sociální patologie (např. kriminality, sociálních konfliktů aj.). Pokud v území přetrvává dlouhou dobu, objevuje se riziko vzniku tzv. kapes chudoby a umocnění spirály sociálního vyloučení. Území zároveň získává negativní renomé, což se odráží v residenčních preferencích obyvatel i lokalizačních rozhodnutích investorů a následně pak i ve vzdělanostní, kvalifikační a věkové struktuře obyvatelstva.

SVOBODA, P., NEMEŠKAL, J. (2014): Nezaměstnanost v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Unemployment in Prague
Autoři: Svoboda Peter
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Struktura zaměstnanosti patří mezi indikátory vypovídající o širší ekonomické i společenské situaci v území. Poskytuje informace nejen o dominantním odvětví výdělečné činnosti obyvatel, ale odráží také vývojovou fázi vyspělosti ekonomiky a společnosti a nepřímo pak i vliv (geo)politické situace na produkci. Pracovní zařazení je přitom i výrazným prvkem osobní identity, který se promítá do hodnotového rámce a preferencí obyvatel (např. také volebních) a na druhé straně může přispívat i k sociálnímu vyloučení. Z územního hlediska pak struktura zaměstnanosti do určité míry umožňuje identifikovat regiony náchylné k podléhání ekonomickým recesím dominantního odvětví či dlouhodobě strukturálně postižené regiony.

SVOBODA, P., NEMEŠKAL, J. (2014): Struktura zaměstnanosti v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Enployment structure in Czechia
Autoři: Svoboda Peter
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Dojížďka do zaměstnání je jednou z forem prostorové mobility, která má podstatný význam pro posouzení vtahů mezi místem bydliště a pracoviště. Zároveň se podílí na formování funkčních prostorových vazeb v rámci sídelní struktury a je základním jevem využívaným např. při sociálně-geografické regionalizaci. V československé statistice je možné využívat data o dojížďce do zaměstnání z populačních cenzů od roku 1961. Mapový list poskytuje srovnání, které rámuje statistické zjišťování dojížďky do zaměstnání, tedy z let 1961 a 2011. V mezilehlých sčítáních lidu byla data za dojížďku mnohokrát zpracována v rozmanitých publikacích, mezi nimi i v mapových dílech.

NEMEŠKAL, J., SVOBODA, P., OUŘEDNÍČEK, M. (2014): Dojížďka ve vybraných centrech Česka. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Nemeškal Jiří, Svoboda Peter, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu. Charakter a způsob bydlení (např. z hlediska typu domu, kvality bytu či vybavenosti) se v různých etapách vývoje společnosti lišil a byl ovlivňován nejen lokálními (obecními/regionálními) specifiky, ale i celospolečenským vývojem a směřováním společnosti a státu. K událostem a stěžejním procesům, které významně ovlivnily bytový fond, lze vedle samotného vývoje osídlení a procesu urbanizace zařadit například odsun obyvatelstva německé národnosti z pohraničí po druhé světové válce a následné dosídlení, zavedení střediskové soustavy obcí (a cílená podpora jen určitého typu obcí) či vývoj po roce 1989 spojený s uvolněním bytového trhu a možností hypotečních úvěrů. Tyto, ale i další změny se odrazily nejen v rozmístění (a stáří) bytového fondu, ale i v jeho kvalitě a vybavenosti.

KOPECKÁ, Z., JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2014): Bytový fond v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Housing stock in Czechia
Autoři: Kopecká Zuzana, Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Typologie rezidenčních areálů má v Praze dlouhou historii, kterou lze dokumentovat již u starších prací věnujících se sociálně-prostorové diferenciaci města. Tyto práce využívaly katastrální území. Současné typologie se soustřeďují na úroveň tzv. urbanistických obvodů, které byly v Československu poprvé vymezeny pro účely sčítání lidu 1970 a rozdělovaly území města podle funkcí jednotlivých území (např. obytná, dopravní, obslužná, pracovní atp.). Následně byly tyto jednotky relativně hojně používány pro kvantitativní analýzy výsledků sčítání 1970, z nichž některé byly publikovány. Později, v 80. a 90. letech, se však jejich využití omezilo na analytické práce v rámci příslušných odborů Útvaru hlavního architekta a několik studentských prací. V roce 2001 typologii urbanistických obvodů vypracoval Útvar rozvoje hl. města Prahy pro potřeby zpracování výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Celkem bylo vymezeno osm typů urbanistických obvodů a s jejich využitím analyzovány i některé výsledky sčítání lidu v publikacích Českého statistického úřadu za hlavní město Prahu. Typologie byla později upravena v rámci výzkumné skupiny URRlab a následně používána pro kvantitativní analýzy i studentské práce. Její aktualizované verze je využíváno také při hodnocení současné i historické sociálně prostorové diferenciace Prahy v ostatních specializovaných mapách.

OUŘEDNÍČEK, M., KOPECKÁ, Z., PŘIDALOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2014): Typologie rezidenčních areálů. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon A typology of residential areas
Autoři: Ouředníček Martin, Kopecká Zuzana, Přidalová Ivana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem specializované mapy je ukázat, jak se proměnila věková struktura v obcích v širším okolí Jaderné elektrárny Dukovany v letech po jejím uvedení do provozu a určit, zda existuje možný vliv výstavby elektrárny na situaci obcí v jejím okolí. Protože je vývoj věkové struktury podmíněn mnoha faktory, je přímý vliv elektrárny problematicky určitelný. Tato analýza se ho snaží odhalit za použití zonací shlukujících obce navázané na Dukovany (z hlediska dojížďkových a socioekonomických vazeb) a porovnání věkové struktury a jejího vývoje v obcích na Dukovany navázaných a nenavázaných.

Tuto mapu naleznete také na mapovém serveru - ZDE

Autoři: Pospíšilová Lucie
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem mapového listu je popsat proměnu vzdělanostní struktury obyvatelstva sledovaného regionu. Vzdělanost je hodnocena na základě vývoje relativního a absolutního zastoupení osob s vyšším vzděláním (středoškolské s maturitou a vysokoškolské vzdělání) v populaci mezi lety 1980 a 2011 a to na úrovni jednotlivých obcí a obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Současné vzdělanostní poměry jsou hodnoceny rovněž pomocí ukazatele průměrného počtu let školní docházky.

Tuto mapu naleznete také na mapovém serveru - ZDE

Autoři: Dvořáková Nina, Špačková Petra
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Jaderná elektrárna Dukovany se nachází na pomezí krajů Vysočina a Jihomoravského, které lze z hlediska regionálního rozvoje považovat za spíše problémový region. Vzhledem k probíhajícím debatám o budoucnosti EDU považujeme za důležité poznat situaci v regionu z hlediska přírůstku obyvatelstva, zejména jeho migrační složky, a stability obyvatelstva a zhodnotit význam EDU pro migraci obyvatelstva v regionu. Sledováno je období od 70. let 20. století do současnosti, přičemž důraz je kladen na roky, ve kterých docházelo k významným událostem souvisejícím s uvedením EDU do provozu (přípravné práce let 1974-1976, výstavbu 1977-1979 a spuštění elektrárny v letech 1985-1987) a na současný stav.

Tuto mapu naleznete také na mapovém serveru - ZDE

Autoři: Přidalová Ivana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem mapy je zhodnotit dlouhodobý vývoj ekonomické struktury obyvatel obcí v širším okolí Jaderné elektrárny Dukovany podle zaměstnání jejich obyvatel mezi lety 1980 až 2011. Data pro zachycení ekonomické struktury vychází z údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1980, 1991 a 2011. Ve třech mapách je použito třídění obcí podle struktury zaměstnanosti obyvatel v ekonomických sektorech a odvětvích. Bylo znázorněno vždy 10 % obcí s nejvyšším podílem zaměstnanosti v daném odvětví.

Tuto mapu naleznete také na mapovém serveru - ZDE

Autoři: Nemeškal Jiří
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Míra nezaměstnanosti představuje významný ukazatel ekonomické vyspělosti regionu i jednotlivých obcí. Prostorové vzorce územní diferenciace nezaměstnanosti začaly být patrné téměř okamžitě již na začátku transformačního období a ve sledovaném regionu jsou relativně stálé. Již počátkem 90. let patřily zejména okresy v západní části hodnoceného území k nejvíce postiženým nezaměstnaností. Obtížná situace na Znojemsku a částečně i Třebíčsku se významně nezměnila ani v průběhu dalších desetiletí. Území se navíc potýká i s dalšími ekonomickými a sociálními problémy, které jsou charakteristické pro periferní území Česka. Cílem specializované mapy je popsat a vysvětlit základní tendence stavu a vývoje nezaměstnanosti v podrobné regionální diferenciaci na úrovni obcí v širším okolí Jaderné elektrárny Dukovany v období 2000–2011.

Tuto mapu naleznete také na mapovém serveru - ZDE

Autoři: Ouředníček Martin, Nemeškal Jiří
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem této specializované mapy je zhodnotit vývoj a proměny regionálních diferenciací pracovních příležitostí v obcích v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany v delším časovém horizontu zachycujícím stav bezprostředně po pádu socializmu (1991), dekádu transformace (2001) i období znalostní fáze tržní ekonomiky v Česku po otevření se globální ekonomice (2011). Metodicky je mapa založena na sledování vývoje absolutního počtu pracovních příležitostí a jeho vztažení k počtu ekonomicky aktivních obyvatel bydlících v daném území.

Tuto mapu naleznete také na mapovém serveru - ZDE

Autoři: Svoboda Peter, Hána David
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem mapy je zobrazit síť ekonomických subjektů, jejichž činnost může být nějakým způsobem napojena na Jadernou elektrárnu Dukovany (EDU). Pozornost bude věnována především prostorovému rozmístění těchto ekonomických subjektů s důrazem na odhalení míry jejich lokální zakořeněnosti. Počet těchto ekonomických subjektů výrazně vzrostl především po roce 2003, kdy EDU začala snižovat počet přímých zaměstnanců a některé podpůrné a vedlejší činnosti svěřila smluvně jiným společnostem.

Tuto mapu naleznete také na mapovém serveru - ZDE

Autoři: Hána David, Špačková Petra
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Bilance obyvatelstva je tvořena dvěma základními složkami, přirozenou reprodukcí, jež je podmíněna procesy rození a vymírání, a migrací. Výslednou hodnotu přirozeného přírůstku, resp. úbytku obyvatelstva tvoří rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých osob. Druhá složka populační bilance - migrace, jež je označována také jako mechanický pohyb osob, je tvořena rozdílem mezi počtem přistěhovaných a odstěhovaných osob. Vývoj počtu obyvatel města můžeme považovat za základní ukazatel dynamiky populace, ale zároveň i ekonomické situace.

DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J. (2015): Migrační a přirozený přírůstek v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Migration and natural growth in Prague
Autoři: Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem specializované mapy je zhodnotit vývoj územní diferenciace věkové struktury obyvatel Prahy v letech 1930 až 2011. K tomu slouží kartogramy, které představují typologii pražských katastrů (resp. urbanistických obvodů v roce 2011) vycházející z výše podílu čtyř hlavních věkových skupin (0–14, 15–44, 45–64, 65 a více) ve srovnání s jejich podíly v celé Praze.

POSPÍŠILOVÁ, L., NEMEŠKAL, J. (2015): Věková struktura v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Age structure in Prague
Autoři: Pospíšilová Lucie
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Struktura obyvatel podle rodinného stavu je odrazem dlouhodobého působení řady faktorů, mezi které patří demografická a ekonomická situace území, postoje a hodnoty obyvatel či rodinná politika státu a nastavení legislativy. Ve vývoji struktury obyvatel Česka podle rodinného stavu jsou patrné dopady obou světových válek a hospodářské krize 30. let, „prorodinný“ přístup komunistického režimu a změny demografického chování odrážející se ve vývoji věkové struktury obyvatel. Obrat, který nastal po roce 1989, však již pouze těmito faktory vysvětlit nelze. V současnosti jsme svědky proměn hodnotového systému ve společnosti, mezi něž patří i změna postojů k instituci manželství . V Česku dochází k nárůstu počtu nesezdaných soužití, samostatně žijících lidí (tzv. singles), dětí narozených mimo manželství, zvyšování sňatkového věku i věku žen při prvním porodu. Cílem specializované mapy je zhodnotit vývoj a prostorovou diferenciaci struktury obyvatelstva v hlavním městě Praze podle rodinného stavu v průběhu 20. a na začátku 21. století. Využitá data vycházejí ze sčítání lidu a vztahují se k populaci starší 15 let. I přes vyloučení dětí jsou však data ovlivněna věkovou strukturou obyvatel a to především v případě počtu/podílu svobodných (sňatek mohou uzavírat až zletilí lidé, do roku 1945 byla hranice zletilosti 21 let, dnes je 18 let) a ovdovělých lidí (souvisí také s podílem starších lidí v populaci).

POSPÍŠILOVÁ, L., NEMEŠKAL, J. (2015): Rodinný stav v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Marital status in Prague
Autoři: Pospíšilová Lucie
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje na další části souboru, zejména mapové listy sekce B 1.1 Migrační a přirozený přírůstek v Praze a mapu současných migračních trendů 3.2 Migrace v Praze 2000–2013. Hlavní náplní je však především popis a vysvětlení vnitřního stěhování v Praze mezi jednotlivými katastrálními územími nebo městskými obvody, které zachycujeme ve čtyřech časových řezech. 

PŘIDALOVÁ, I., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2015): Historické aspekty migrace v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Přidalová Ivana, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Období mezi dvěma světovými válkami bylo v Praze charakteristické velmi čilým stavebním a vysokým populačním růstem, když v průběhu 20. let přibylo v hlavním městě téměř 200 tisíc obyvatel. V důsledku takto dynamického vývoje se zvyšovala sociálně ekonomická diferenciace obyvatelstva, která se promítala i v prostoru. Cílem mapy je proto popsat diferenciaci sociálního statusu v tomto období ve Velké Praze. Se snahou ukázat polarizaci tehdejšího městského prostředí se zaměřujeme na identifikaci těch částí města, ve kterých bydleli obyvatelé s vysokým anebo naopak nízkým sociálním statusem. Využíváme přitom ukazatele, které dobře vystihují charakter sociální diferenciace obyvatel tehdejší Prahy. V hlavní mapě sledujeme ceny nájemního bydlení v roce 1921. Na místa s vyšším sociálním statusem ukazuje přítomnost domácího služebnictva v letech 1921 a 1930. Naopak vyšší koncentraci obyvatel s nízkým sociálním statusem popisujeme na základě přítomnosti neatraktivních sklepních a suterénních bytů a vybraných ústavů, které sloužily jako bydlení pro chudé (v roce 1921). S nástupem socialismu většina použitých ukazatelů pozbyla relevance, na mapu však volně navazuje mapový list sekce B 4.2 Vzdělanost v Praze a 4.3 Postavení v zaměstnání v Praze popisující vzdělanostní strukturu obyvatel Prahy v období socialismu a současnosti.

ŠPAČKOVÁ, P., NEMEŠKAL, J. (2015): Sociální status obyvatel meziválečné Prahy. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Špačková Petra
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva, zejména jeho sociálního statusu. Úroveň vzdělanosti je z hlediska dostupnosti statistických dat nejvhodnějším indikátorem vyspělosti územních jednotek a jejich kulturní úrovně. Z výsledků sčítání lidu je zřejmé, že podíl obyvatel se základním vzděláním v Praze mezi lety 1950 a 2011 dramaticky poklesl a naopak výrazně narostl podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Na jedné straně totiž s rostoucí dostupností vyšších stupňů vzdělání pro širší vrstvy obyvatel přibývá počet úspěšných absolventů středních a vysokých škol. Na straně druhé pak dochází k postupnému vymírání staršího obyvatelstva s nižším (převážně základním) vzděláním. Praha je přitom vzhledem ke své dominantní pozici dlouhodobě jedním z hlavních center vzdělanosti v Česku. Cílem mapy je popsat diferenciaci vzdělanostní úrovně obyvatel hlavního města Prahy na úrovni katastrů v letech 1980 a 2011. Zaměřuje se rovněž na proměnlivost/setrvačnost prostorového vzorce vzdělanostní struktury v posledních třiceti letech. Mapa volně navazuje na popis diferenciace sociálního statusu v meziválečném období (viz mapový list sekce B 4.1 Sociální status obyvatel meziválečné Prahy).

ŠPAČKOVÁ, P., NEMEŠKAL, J. (2015): Vzdělanost v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Level of education in Prague
Autoři: Špačková Petra
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem mapového listu je zhodnotit vývoj a prostorovou diferenciaci (podle MOP a zón města) registrované kriminality v Praze s důrazem na období od poloviny 90. let 20. století do současnosti. Mapy přicházejí s typologií využívající kombinaci indexu kriminality (počet trestných činů na počet bydlících obyvatel) a objasněnosti kriminality (podíl trestných činů, u kterých je známý pachatel). Ač je objasněnost úzce provázána se strukturou trestné činnosti (u některých trestných činů se pachatelé určují snadněji), poskytuje unikátní pohled na diferenciaci kriminality v Praze. Na mapový list úzce navazuje mapový list sekce B 6.2 Struktura kriminality v Praze vysvětlující trendy vývoje kriminality detailněji.

JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2015): Kriminalita v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Crime in Prague
Autoři: Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem mapového listu je zhodnotit prostorovou diferenciaci a vývoj struktury registrované kriminality v Praze v období 1995–2013. Členění kriminality je převzato z policejní takticko-statistické klasifikace, důraz je kladen na kriminalitu obecnou1, resp. násilnou a majetkovou a jejich detailnější strukturu. V mapách jsou využity klasické indexy kriminality (počet registrovaných trestných činů na počet obyvatel) a objasněnost (podíl trestných činů, u kterých je známý pachatel), zároveň je pracováno s typologiemi založenými na vývoji indexů od 90. let do současnosti. Hodnoceny jsou rozdíly mezi místními odděleními policie (dále MOP) i zónami města vymezenými na základě rezidenční zástavby podle typologie Ouředníčka a kol. (2012) (viz mapový list sekce B 9.2 Typologie rezidenčních areálů).

JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2015): Struktura kriminality v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Structure of crime in Prague
Autoři: Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem specializované mapy je zhodnotit vývoj a proměny struktury zaměstnanosti v Praze (v jejích administrativních hranicích platných k danému roku sčítání) a její vnitřní prostorovou diferenciaci v dlouhodobé perspektivě proměn ekonomické reality v 20. a 21. století. Specializovaná mapa využívá data ze sčítání lidu a prostřednictvím trojúhelníkového grafu vytváří typologii založenou na procentuálním rozdělení všech vydělávajících osob, které ve sčítání lidu definovaly odvětví své výdělečné činnosti, mezi tři základní sektory. Typologie je kartodiagramem doplněna o detailnější odvětvovou strukturu zaměstnanosti a zahrnut je též podíl obyvatel, kteří ve sčítání neuvedli odvětví svého zaměstnání. Ten je v některých sčítáních vysoký, což významně ovlivňuje vypovídací schopnost dat. Nutno také zdůraznit, že metodiky sběru dat i samotné klasifikace ekonomických činností obyvatelstva se ve více jak stoletém vývoji ekonomické reality významně proměňovaly, tedy nejsou, a ani nemohou být plně srovnatelné.

SVOBODA, P., NEMEŠKAL, J. (2015): Struktura zaměstnanosti v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Employment structure in Prague
Autoři: Svoboda Peter
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem specializované mapy je zachytit a představit vývoj kvality bydlení v hlavním městě Praze v průběhu 20. a 21. století a nalézt důležité trendy a vzorce prostorové diferenciace. Mapový list ilustruje proměnu způsobu bydlení pražského obyvatelstva od začátku 20. století a rozdíly v kvalitě bydlení mezi jednotlivými čtvrtěmi města. Struktura bytového fondu podle velikosti, zalidněnosti a vybavenosti je jednou z charakteristik využívaných k hodnocení prostorové diferenciace obyvatelstva z hlediska jeho sociálního, ekonomického a také demografického složení. Především ve starších pracích zabývajících se sociálně prostorovou strukturou Prahy je možné nalézt souvislost mezi strukturou bytového fondu a sociálním statusem obyvatel dané čtvrti. Ve čtvrtích se socioekonomicky slabším obyvatelstvem se nacházely menší byty, s menším počtem místností a horší kvalitou.

KOPECKÁ, Z., NEMEŠKAL, J. (2015): Kvalita bytového fondu v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Quality of the housing stock in Prague
Autoři: Kopecká Zuzana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem mapy je představit informace o vývoji objemu a struktury příjmové stránky rozpočtů obcí v širším kontextu sledovaného území. Ve většině případů byla data analyzována na základě průměru za období 13 let (2000-2012), aby byl odstraněn případný vliv výjimečných příjmů v některých letech, které mohou být spojeny právě s přijetím výjimečně vysoké dotace v některém roce. Analyzovány byly především dotační příjmy obcí, opomenuty však nebyly ani další typy příjmů a celkové objemy rozpočtů obcí. Pro získání přehledu o širších souvislostech byl průměr přijatých dotací také relativizován k průměru celého širšího regionu, pro získání informací o vývoji byla vypočtena směrodatná odchylka objemu dotací na obyvatele za sledované období.

Tuto mapu naleznete také na mapovém serveru - ZDE

Autoři: Hána David
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Lidský kapitál je podstatnou podmínkou dobrého fungování lokální společnosti. Nejčastěji bývá spojován s dosaženými schopnostmi a dovednostmi jednotlivců nebo celé populace v území (Florida, 2003). V případě výzkumu v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany můžeme chápat lidský kapitál jako přítomnost specifické demografické, vzdělanostní a profesní struktury lidí, souhrn jejich schopností a dovednosti, které nabyli mimo jiné také při dlouhodobé práci v elektrárně a dosáhli v souvislosti s její činností a přítomností v území. Cílem specializované mapy je na základě dostupných statistických dat podchytit tuto strukturu u obyvatel dojíždějících do obce Dukovany. Je zřejmé, že data o dojížďce do zaměstnání získaná Českým statistickým úřadem při posledním cenzu nejsou zdaleka bez závad a dojíždějící do obce zahrnují i jiné činnosti než práci v jaderné elektrárně. Přesto můžeme odhadovat, že rozhodující část (odhadem 90 %) analyzovaných dat vypovídá o reálných zaměstnancích elektrárny a pracujících v podpůrných provozech. Je pravděpodobné, že i zbývajících 10 % je silně ovlivněno přítomností elektrárny a že zároveň spoluutváří lokální sociální prostředí svojí denní přítomností v regionu.

Tuto mapu naleznete také na mapovém serveru - ZDE

Autoři: Kopecká Zuzana, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Pro další podrobnější analýzu a vypracování odhadu budoucího vývoje okolí Jaderné elektrárny Dukovany (EDU) je nutné vymezit užší území, ve kterém lze očekávat nejsilnější dopady změn, které budou v rámci jednotlivých scénářů vývoje s tímto významným zaměstnavatelem spojeny. Cílem mapy je proto vymezit region, ve kterém probíhají nejintenzivnější socioekonomické procesy vázané na EDU. Používáme k tomu několika metod a datových zdrojů: dojížďku za prací, seznam osob s přístupem do jaderné elektrárny, přehledu formálních sdružení obcí a dalších subjektů v regionu a dotazníkového šetření mezi firmami navázanými na EDU.

Autoři: Hána David, Špačková Petra
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Praha prošla v průběhu posledních dvou století významnými proměnami počtu obyvatel i hustoty zalidnění, na nichž se podílel nejen příliv nových obyvatel a nová bytová výstavba, ale také její postupné administrativní rozšiřování. Cílem specializované mapy je popsat prostorově diferencovaný populační vývoj Prahy od poloviny 19. století do současnosti v kontextu administrativního růstu hlavního města.

 

MÍČEK, O., MÜHLSTEIN, J., POSPÍŠILOVÁ, L., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2015): Růst Prahy. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Prague's growth
Autoři: Míček Ondřej, Mühlstein Jiří, Pospíšilová Lucie, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří, Míček Ondřej, Mühlstein Jiří

Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně syntetickou povahou migračních procesů, které v sobě odrážejí rezidenční preference obyvatelstva i atraktivitu (kvalitu) cílových a zdrojových oblastí stěhování. K četnosti publikovaných studií přispívá i relativně kvalitní datová základna pro sledování migrace. Cílem mapového listu je postihnout hlavní (zlomové) události v migraci obyvatelstva pro celé období existence Československa (České republiky) v období od roku 1921 do současnosti. Pro mapové vyjádření byla vybrána čtyři časová období, která zachycují diferencované trendy ve vývoji migrační bilance okresů v Česku.

PŘIDALOVÁ, I., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2015): Historické aspekty migrace v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Přidalová Ivana, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Specializovaná mapa vychází z dat ze Sčítání lidu, domů a bytů konaných v letech 1970 a 2011. V obou mapách jsou sledovány stejné ukazatele, které charakterizují úroveň vzdělanosti. Jednak je popisováno složení obyvatelstva podle dosaženého stupně jejich vzdělání (základní, středoškolské bez maturity, středoškolské s maturitou a vysokoškolské). Dále hodnotíme vývoj a územní diferenciaci průměrného počtu let školní docházky. Tento komplexní ukazatel popisuje celkovou úroveň vzdělanosti obyvatel v daném území, když zohledňuje všechny stupně vzdělání a každému přikládá jinou váhu. Ukazatel vyjadřuje odhad, kolik let se vzdělával průměrný obyvatel obce.

ŠPAČKOVÁ, P., NEMEŠKAL, J. (2015): Vzdělanost v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Level of education in Czechia
Autoři: Špačková Petra
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Charakter vykonávaného zaměstnání je jedním z hlavních kritérií pro určení pozice v sociální struktuře společnosti (kromě vzdělání a příjmu), byť byl jeho význam v období socialistického režimu potlačen v souvislosti se specifickými politickými podmínkami. Cílem mapy je proto popsat diferenciaci sociálního statusu v pražských lokalitách s využitím dat o postavení v zaměstnání a klasifikaci zaměstnání. Mapa zachycuje celé období od vzniku Československé republiky po současnost. Přestože po většinu sledovaného období postihuje pouze ekonomicky aktivní složku obyvatelstva, velmi dobře ukazuje pozici jednotlivých čtvrtí v rámci města a její proměnu v čase.

Specializovaná mapa vychází ze dvou zdrojů dat. V první mapě, která popisuje stav roku 1921, je využit Soupis bytů v Praze. V dalších mapách jsou pak zobrazena data ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1970, 1991 a 2011, resp. Sčítání lidu a soupisu domů a bytů z roku 1950. Přestože většina dat pochází ze sčítání, jejich velkým nedostatkem, s ohledem na možnost komparace v průběhu sledovaného období, je neustálá proměna sledovaných skupin obyvatelstva.

ŠPAČKOVÁ, P., NEMEŠKAL, J. (2015): Postavení v zaměstnání v Praze. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Employment status in Prague
Autoři: Špačková Petra
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem specializované mapy je zhodnotit prostorově diferencovaný vývoj náboženské struktury obyvatel Česka ve 20. a na počátku 21. století a ukázat nejvýznamnější trendy, ke kterým v tomto období došlo. Abychom zpřístupnili kvalitní starší kartografické práce širší veřejnosti, využili jsme pro hodnocení meziválečného období mapu náboženských vyznání z Atlasu republiky Československé vydaného roku 1935. Mapa obsahuje data ze sčítání lidu v roce 1930 zobrazená pomocí izolinií a kartodiagramu vytvořeného na základě kombinace teritoriálního a populačního principu. Výsledkem druhé metody jsou čtverce umístěné ve středu souvislého území s počtem obyvatel 9, 12, 16 tisíc atd. a s podobnou náboženskou strukturou. Mapa zpracovaná na základě dat z nejnovějšího sčítání lidu pracuje rovněž s úrovní obcí. Díky metodě izolinií pro podíl obyvatel římskokatolického vyznání na obyvatelstvu je možné porovnat změnu mezi roky 1930 a 2011. Náboženská struktura obyvatel je zpracována pro území obcí s rozšířenou působností, což na rozdíl od mapy hodnotící stav k roku 1930 (kde mezi nábožensky odlišnými územími nejsou vyznačeny hranice) umožňuje poznání náboženské struktury v konkrétních územích.

PŘIDALOVÁ, I., POSPÍŠILOVÁ, L., NEMEŠKAL, J. (2015): Náboženství v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Religion in Czechia
Autoři: Přidalová Ivana, Pospíšilová Lucie
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem specializované mapy je zhodnotit prostorově diferencovaný vývoj národnostní struktury obyvatel Česka ve 20. a na počátku 21. století a ukázat nejvýznamnější trendy, ke kterým v tomto období došlo. Abychom zpřístupnili kvalitní starší kartografické práce širší veřejnosti, využili jsme pro hodnocení meziválečného období národnostní mapu z Atlasu republiky Československé vydaného roku 1935. Mapa obsahuje data ze sčítání lidu v roce 1930 zobrazená pomocí izolinií a kartodiagramu vytvořeného na základě kombinace teritoriálního a populačního principu. Výsledkem druhé metody jsou čtverce umístěné ve středu souvislého území s počtem obyvatel 4, 6, 9 tisíc atd. a s podobnou národnostní strukturou. Mapa zpracovaná na základě dat z nejnovějšího sčítání lidu pracuje rovněž s úrovní obcí. Díky metodě izolinií pro podíl osob české, moravské a slezské národnosti na celkové populaci je možné porovnat změnu mezi roky 1930 a 2011. Národnostní struktura obyvatel je zpracována pro území obcí s rozšířenou působností, což na rozdíl od mapy hodnotící stav k roku 1930 (kde mezi národnostně odlišnými územími nejsou vyznačeny hranice) umožňuje poznání národnostní struktury v konkrétních územích.

PŘIDALOVÁ, I., POSPÍŠILOVÁ, L., NEMEŠKAL, J. (2015): Národnost v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Ethnicity in Czechia
Autoři: Přidalová Ivana, Pospíšilová Lucie
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Mapový list si klade za cíl zhodnotit vývoj a prostorovou diferenciaci registrované kriminality na úrovni okresů a zaměřuje se na tři časová období: 60. léta (1965–1968), 90. léta (1994–1997) a současnost (2010–2013). V mapách je využita typologie založená na kombinaci indexu kriminality (počet trestných činů na počet bydlících obyvatel) a objasněnosti kriminality (podíl trestných činů, u kterých je známý pachatel).

JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2015): Kriminalita v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Crime in Czechia
Autoři: Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

V mapách je využit index obecné kriminality (počet registrovaných trestných činů obecné kriminality na počet obyvatel ve věku 15 let a více) v kombinaci s kartodiagramem znázorňujícím strukturu kriminality. Členění kriminality je převzato z policejní takticko-statistické klasifikace, ale z důvodu přehlednějšího znázornění jsou některé druhy trestných činů sloučeny. V mapě za 60. léta 20. století je kvůli omezené podrobnosti dat znázorněna pouze majetková kriminalita, obecná kriminalita (bez majetkové kriminality) a ostatní kriminalita. Poslední mapa 2010–2013 přináší syntetické zhodnocení v podobě typologie okresů založené na podílech vybraných druhů trestných činů vzhledem k jejich průměru za Česko. Zmíněná mapa rovněž pracuje s objasněností kriminality (podíl trestných činů se známým pachatelem), která je se strukturou kriminality úzce propojená. Územní detail okresů je využit zejména z důvodu snazší porovnatelnosti 60. let 20. století a současnosti.

JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2015): Struktura kriminality v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Structure of crime in Czechia
Autoři: Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem specializované mapy je zachytit pohyb za prací v rámci vnitřního členění hlavního města, tedy pohyb mezi jednotlivými územními jednotkami Prahy, popř. alespoň územní diferenciaci pracovní vyjížďky. Tato čísla jsou následně od dojížďky za Prahu jako celek řádově odlišná. Ve srovnání se zhruba 200 tisícovým obratem přes hranice města se uvnitř Prahy podle statistik SLDB 2011 pohybuje půl milionu osob. Při zohlednění nedokonalostí posledního sčítání však může být číslo v realitě i dvojnásobné. Ačkoliv je tento pohyb zajímavým výzkumným tématem, detailnější analýzy podobného druhu jsou relativně zřídkavé.

NEMEŠKAL, J., OUŘEDNÍČEK, M. (2015): Dojížďka do zaměstnání v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Commuting to work in Prague
Autoři: Nemeškal Jiří, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Kvalita bytového fondu je jedním z klíčových indikátorů, kterými lze hodnotit úroveň bydlení a rovněž kvalitu života obyvatelstva. Mezi základní ukazatele kvality bytového fondu sledované dlouhodobou statistikou patří velikostní charakteristiky (plocha bytu a počet místností), zalidněnost (počet obyvatel v bytě/v místnosti) a technická kvalita a vybavenost (stavební materiál, zavedení instalací, vytápění, vybavenost koupelnou a záchodem). Sledováním vývoje těchto ukazatelů je možné hodnotit, jakým způsobem se vyvíjela nejen kvalita bydlení, ale také, jak se proměňoval způsob života obyvatelstva. Cílem specializované mapy je představit vývoj kvality bytového fondu v Česku od začátku 20. století do současnosti. Mapy jsou zpracovány v územním členění okresů, které umožňuje zachycení regionálních specifik vývoje Česka.

KOPECKÁ, Z., NEMEŠKAL, J. (2015): Kvalita bytového fondu v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Přílohy ke stažení: PDF icon Quality of house stock in Czechia
Autoři: Kopecká Zuzana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí (portal.mpsv.cz). Podobně jako v případě příspěvku na živobytí dochází i u podílu domácností pobírajících doplatek na bydlení k provázanému vývoji s trendy české a evropské ekonomiky. Na rozdíl od příspěvku na živobytí klesal podíl domácností pobírajících doplatek na bydlení až do roku 2009 s následným zvýšením v letech 2010 a 2011. Výrazný nárůst až na 16 promile domácností v roce 2014 je patrný v posledním sledovaném roce 2014.

Autoři: Ouředníček Martin, Kopecká Zuzana
Kartografické zpracování: Kopecká Zuzana

Nezaměstnanost představuje jeden z nejdůležitějších indikátorů ekonomické a sociální situace ve sledovaných územích. Pro analýzu byly zpracovány mapy pro roky 2007 až 2008, 2009 až 2011 a dále nejnovější 2014 až 2015. Zpracované mapy popisují tedy především období hospodářské recese, která je charakteristická i vyššími mírami nezaměstnanosti zejména ve druhém sledovaném období 2009-2011. Prostorová diferenciace nezaměstnanosti vykazuje relativní stabilitu oblastí s nízkou i vysokou mírou nezaměstnanosti. Ačkoliv došlo ve sledovaných letech k relativně dramatickým změnám v celkové úrovni nezaměstnanosti, prostorové vzorce lokalizačního kvocientu zůstali do značné míry neměnné.

Autoři: Ouředníček Martin, Kopecká Zuzana
Kartografické zpracování: Kopecká Zuzana

Příspěvek na živobytí je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Příspěvek na živobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob (portal.mpsv.cz). Celkový vývojový trend počtu domácností pobírajících příspěvek na živobytí do značné míry odpovídá vývoji české a evropské ekonomiky. Zatímco v období ekonomické konjunktury se pohybovaly hodnoty podílu domácností na 15-17 ‰ a mezi lety 2007-2008 docházelo k poklesu tohoto ukazatele, v následujících letech se podíl domácností relativně rychle zvyšoval až k hodnotě 24 ‰. V roce 2014 byl podíl domácnosti již 36 ‰. Mezi obcemi s velmi vysokými podíly domácností pobírajících příspěvek na živobytí jsou zastoupeny především obce severní Moravy a severních Čech.

Autoři: Ouředníček Martin, Kopecká Zuzana
Kartografické zpracování: Kopecká Zuzana

Mapy zobrazující prostorovou diferenciaci trestné činnosti nezletilých byly zpracovány na základě datového souboru poskytnutého Ministerstvem práce a sociálních věcí, orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Datový soubor obsahoval údaje o počtu trestných činů nezletilých spáchaných v letech 2007 až 2013. Data byla poskytnuta pouze v územním členění obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Mapy jsou tedy vytvořeny pouze v úrovni obvodů ORP. Jejich schopnost identifikovat lokality sociálního vyloučení je následně výrazně omezena. Statistická analýza i kartografická vizualizace popisuje spíše prostorovou diferenciaci v mezoměřítku, pro lokální analýzu mohou omezeně sloužit jako proxy indikace.

Autoři: Ouředníček Martin, Kopecká Zuzana
Kartografické zpracování: Kopecká Zuzana

Cílem mapového listu je využít znalosti dosavadního populačního vývoje v období let 1991-2014 a aktuální věkové struktury a na jejich základě uvnitř sledovaného regionu Jaderné elektrárny Dukovany identifikovat oblasti, ve kterých lze předpokládat různé podoby budoucího vývoje počtu obyvatel. Ambicí předkládané analýzy není kvantifikace počtu obyvatel a jejich struktury v případě realizace jednotlivých scénářů uvažovaných v souvislosti s budoucím vývojem jaderné elektrárny, ale spíše poskytnutí vodítka pro pochopení odlišného vývoje, který je možné očekávat v různých částech zájmového území.

Autoři: Přidalová Ivana, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem předložené specializované mapy je zobrazení očekávaných dopadů rozšíření činnosti elektrárny na ekonomickou základnu a trh práce ve sledovaném území. Pro sledovaný region je vedle vlastního nárůstu pracovních míst důležitá také jejich kvalifikační struktura a regionální rozmístění. Mapa zachycuje předpokládanou vzdělanostní a regionální strukturu pracovních míst, které by vznikly ve firmách, které jsou v současnosti dodavateli či subdodavateli jaderné elektrárny. Mapa je zpracovaná na základě údajů získaných ve výběrovém dotazníkovém šetření mezi ekonomickými subjekty navázanými na činnost EDU.

Autoři: Kopecká Zuzana, Květoň Viktor
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem specializované mapy je zobrazit předpokládané dopady odstavení bloků Jaderné elektrárny Dukovany na nezaměstnanost ve sledovaném regionu. Mapa zachycuje předpokládaný pokles pracovních míst v závislosti na sídle vybraných ekonomických subjektů, které jsou napojeny na činnost EDU, dále strukturu zrušených pracovních míst podle bydliště zaměstnanců a jejich vzdělanostní úrovně. Údaje v mapě vycházejí z výběrového dotazníkového šetření mezi ekonomickými subjekty navázanými na činnost EDU.

Autoři: Kopecká Zuzana, Květoň Viktor
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem specializované mapy je zobrazit očekávaný dopad ukončení činnosti Jaderné elektrárny Dukovany na ekonomické subjekty, které jsou dodavateli služeb či materiálů pro elektrárnu a jsou tak v různé míře na její činnosti ekonomicky závislé. Mapa vychází z výsledků dotazníkového šetření mezi ekonomickými subjekty napojenými na činnost EDU. Výsledky šetření jsou zobrazeny v podrobnosti obcí při použití regionů pracovní dojížďky a dalších regionů uvnitř i mimo sledované území (samostatně jsou uvedeny hodnoty za město Třebíč a za zbývající území širokého okolí Jaderné elektrárny Dukovany).

Autoři: Kopecká Zuzana, Květoň Viktor
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Pro posuzování vývoje regionu mají nezanedbatelnou roli instituce samosprávy, systém jejich financování a způsob jejich fungování. Především objem finančních prostředků distribuovaný obcím, mechanismy a principy jejich přerozdělování hrají pro regionální a lokální rozvoj zcela výjimečnou roli . Obce v okolí Jaderné elektrárny Dukovany (EDU), především pak v zónách havarijního plánování (ZHP) mají od firmy ČEZ několik různých druhů příjmů, jako jsou finanční dary Nadace ČEZ, obcemi vyjednané smluvní dary od firmy ČEZ, které míří do obcí v nejbližším okolí EDU, příjmy z daně z nemovitosti placené obcím, v jejichž katastru se areál EDU nachází a poplatek ze státního jaderného účtu obci Rouchovany za ukládání radioaktivního odpadu. Dotčené obce tak disponují významnými prostředky nad rámec rozpočtového určení daní, které jim mohou poskytnout značnou finanční výhodu a pomoci tak jejich dalšímu rozvoji oproti obcím srovnatelným velikostí a lokalizací v převážně periferním regionu. Cílem mapy je poukázat na význam EDU a jejího dalšího vývoje pro zkoumané území tak lze doložit prostřednictvím studia prostorové distribuce těchto prostředků a představení jejich významu pro příjmy jednotlivých obcí.

Autoři: Hána David, Černý Tomáš
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Pro posouzení významu rozšíření EDU o pátý, případně i šestý, blok pro formování migračního chování obyvatel regionu je v první řadě kromě již analyzovaných dosavadních migračních vzorců nutné analyzovat výhled migračních strategií obyvatel, kteří jsou vázáni na činnost EDU. Cílem mapy je pokusit se popsat možnou budoucí migrační mobilitu a stabilitu na příkladu zaměstnanců ČEZ pracujících v lokalitě Dukovany. Jejich názory a postoje jsme se snažili podchytit prostřednictvím dotazníkového šetření. Přestože výsledky šetření ukazují pravděpodobné migrační strategie pouze části výše uvedené skupiny obyvatel regionu, je možné předpokládat, že do určité míry obdobné strategie by zaujali i další obyvatelé, kteří jsou přímo (např. další pracovníci subdodavatelů) nebo nepřímo (např. poskytovatelé komerčních služeb) vázáni na činnost jaderné elektrárny. Samozřejmě je však nutno mít na paměti, že vázanost na činnost EDU je u jejích zaměstnanců zdaleka nejvyšší, což se může odrážet i v jejich postojích k migrační mobilitě.

Autoři: Špačková Petra
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Vzhledem k významu EDU jako velkého regionálního zaměstnavatele zůstává otázkou, do jaké míry by se stabilita (resp. mobilita) obyvatelstva změnila, kdyby došlo k uzavření elektrárny a tím i ztrátě řady pracovních míst. Lze se domnívat, že v rozvojově slabém území by část obyvatel regionu (zejména kvalifikovaní odborníci) nenalezla odpovídající uplatnění a byla by nucena začít dojíždět za prací jinam nebo zvážit vystěhování z regionu. Cílem mapy je proto pokusit se popsat možnou budoucí migrační mobilitu a stabilitu na příkladu zaměstnanců ČEZ pracujících v lokalitě Dukovany. Jejich názory a postoje jsme se snažili podchytit prostřednictvím dotazníkového šetření.

Autoři: Špačková Petra
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Vybavenost službami je jedním z důležitých faktorů působících na kvalitu života a stabilitu obyvatelstva. Zvláště ve venkovských a menších městských sídlech pomáhá udržet obyvatelstvo a ekonomické aktivity v území a zachovávat existující komunity. Nedostatečná vybavenost vyvolaná depopulací území naopak může vést ke snižující se aktivitě obyvatelstva a kvalitě života obcí a dalšímu vylidňování. Mezi hlavní prvky vybavenosti významné pro zajištění každodenních potřeb obyvatelstva lze zařadit dostupnost maloobchodu, vzdělávacích a zdravotnických institucí a dopravní obslužnost. Právě vybrané aspekty vybavenosti obcí jsou předmětem zájmu předkládaného mapového listu. Jeho cílem je zhodnotit současné prostorové vzorce vybavenosti obcí funkčního regionu Jaderné elektrárny Dukovany veřejnou dopravou, základními školami a komerčními službami. Mapový list poskytuje informaci o diferenciaci zájmového území z hlediska vybavenosti veřejných služeb a umožňuje srovnání s její celostátní úrovní. V závěru jsou identifikovány různé typy území, ve kterých lze očekávat specifický vývoj vybavenosti v případě realizace různých scénářů vývoje jaderné elektrárny.

Autoři: Přidalová Ivana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Poslední ze souboru map zabývajících se budoucím vývojem sociálních a ekonomických podmínek v území intenzivních socioekonomických vazeb na Jadernou elektrárnu Dukovany nabízí syntézu zjištěných informací pro scénář uzavření EDU. Jaderná elektrárna se nachází v periferním území na hranici kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Negativní důsledky periferiality jsou, zejména v některých částech území, významně ovlivněny přítomností a činností jaderné elektrárny: (i) jednak je na ní napojena v různé intenzitě přímo nebo nepřímo řada firem, které mají své sídlo nebo pobočku ve vymezeném území intenzivních socioekonomických vazeb; a (ii) je výrazným zdrojem příjmů místních lokálních správ. Cílem mapy je proto expertně odhadnout a zobrazit závažnost dopadů v jednotlivých sférách pro sledované území v dlouhodobé perspektivě. Z hlediska hodnoceného horizontu pracujeme, podobně jako v celém projektu, s představou dopadů od okamžiku uzavření po dobu zhruba následujících 20 let. Je přitom zřejmé, že i v případě rozhodnutí o uzavření by se toto období nutně fázovalo na období příprav a postupného uzavírání jednotlivých provozů. Scénář vývoje je proto nutné brát jako ideální konstrukci, která by se v realitě lišila v závislosti na rozhodnutí relevantních institucí.

Autoři: Ouředníček Martin, Špačková Petra
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Mapa s typologií denních rytmů navazuje na vstupní mapu Denní rytmy obyvatel v Pražské metropolitní oblasti, kde jsou v doprovodném analytickém textu představeny i základní teoretické přístupy a účel celého souboru mapových listů. Cílem druhého mapového listu je vytvoření typologie na území Pražské metropolitní oblasti, která by nabídla generalizaci procesů formujících metropolitní území Prahy v jednotlivých obdobích pracovního dne. Pozornost je v tomto ohledu věnována důležitým funkcím území (rezidenční, pracovní, obslužná). Základní klasifikace dělí katastry na pracovní, vyrovnané a rezidenční, a to na základě využití dat o přítomných osob v různých částech dne. Doplňkové klasifikace vznikly na základě nalezení podobností u katastrů s předpokladem výskytu tranzitní dopravy nebo služeb.

NEMEŠKAL, J., POSPÍŠILOVÁ, L., OUŘEDNÍČEK, M., SVOBODA, P. (2016): Typologie denních rytmů lokalit v Pražské metropolitní oblasti. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Nemeškal Jiří, Pospíšilová Lucie, Ouředníček Martin, Svoboda Peter
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

V městském prostředí dochází v průběhu dne k významným proměnám počtu a struktury přítomných obyvatel. Nejčastěji využívanou metodou zobrazení prostorové struktury obyvatel jsou mapy rezidenční diferenciace využívající dat za trvalé bydliště obyvatelstva. Zachycují však jen jednu z městských funkcí (rezidenční) a zároveň také jen jednu část dne, resp. noci. Denní podobu města bylo v českém prostředí donedávna možné zachytit pouze s využitím dat o dojížďce za prací a do škol pocházejících ze sčítání lidu, která jsou však také omezena na konkrétní městskou funkci, týkají se jen určité skupiny obyvatel, zachycují pouze jednu část dne a jsou navíc dostupná pouze v desetiletých intervalech. S masivním rozšířením mobilních telefonů se zajímavou alternativou k dostupným datům staly údaje mobilních operátorů, které zachycují všechny druhy denních pohybů. Cílem mapového listu je postihnout a popsat každodenní proměny obyvatel v katastrálních územích Pražské metropolitní oblasti s využitím lokalizačních dat mobilního operátora.

NEMEŠKAL, J., POSPÍŠILOVÁ, L., OUŘEDNÍČEK M. (2016): Denní rytmy obyvatel v Pražské metropolitní oblasti. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Nemeškal Jiří, Pospíšilová Lucie, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Vymezení integrovaných systémů středisek slouží jako základní kostra metropolitních areálů v ČR. Jedná se o syntetické zhodnocení územní koncentrace obyvatelstva a ekonomiky (počet obyvatel, počet pracovních příležitostí) a vzájemné funkční propojenosti, skrze intenzitu pracovní dojížďky. Pro analýzu je použita kombinace ukazatelů komplexní velikosti a územní intenzity kontaktů. Na jejich základě byl vymezen dílčí metropolitní areál.

HAMPL, M., NEMEŠKAL, J., OUŘEDNÍČEK, M. (2016): Integrovaný systém středisek a metropolitní areál Prahy 2011. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Hampl Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří, Ouředníček Martin

Suburbanizace představuje přesun obyvatelstva a jeho aktivit z jader metropolitních oblastí do jejich zázemí. Metodika vymezení zón rezidenční suburbanizace vychází z potřeby sledování rezidenční suburbanizace vyjádřené v Usnesení vlády České republiky ze dne 11. srpna 2010 č. 576 ke Zprávě o problematice nežádoucího rozšiřování zástavby do okolí měst. Cílem mapy je zobrazit zóny rezidenční suburbanizace v zázemí Prahy pro definování dílčí metropolitní oblasti.

ŠPAČKOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2015): Zóny rezidenční suburbanizace v zázemí Prahy 2012. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Suburbanizace představuje přesun obyvatelstva a jeho aktivit z jader metropolitních regionů do jejich zázemí. Metodika vymezení zón rezidenční suburbanizace vychází z potřeby sledování rezidenční suburbanizace vyjádřené v Usnesení vlády České republiky ze dne 11. srpna 2010 č. 576 ke Zprávě o problematice nežádoucího rozšiřování zástavby do okolí měst. Cílem mapy je na základě zhodnocení zón rezidenční suburbanizace v zázemí Prahy definovat dílčí metropolitní oblast.

ŠPAČKOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2015): Pražská metropolitní oblast 2012. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Vymezení integrovaných systémů středisek slouží jako základní kostra metropolitních areálů v ČR. Jedná se o syntetické zhodnocení územní koncentrace obyvatelstva a ekonomiky (počet obyvatel, počet pracovních příležitostí) a vzájemné funkční propojenosti, skrze lokalizační data mobilních telefonů. Pro analýzu je použita kombinace ukazatelů komplexní velikosti a relativizované územní intenzity kontaktů. Na jejich základě byl vymezen dílčí metropolitní areál.

NOVÁK, J., NEMEŠKAL, J. (2015): Integrovaný systém středisek a metropolitní areál Prahy 2014. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Novák Jakub
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Lokalizační data mobilních telefonů umožnila vygenerovat zcela unikátní ukazatel zachycující způsob/intenzitu využití území Středočeského kraje obyvateli jeho jednotlivých obcí. Intenzita využití byla zachycena pomocí ukazatele průměrného času, který obyvatelstvo obce stráví v různých částech Středočeského kraje a Prahy na území hlavního města. Na jejich základě byl vymezen dílčí metropolitní areál.

NOVÁK, J., NEMEŠKAL, J. (2016): Průměrný denní čas strávený v Praze 2014. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Novák Jakub
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Cílem mapy je synteticky zhodnotit ukazatele spojené s dílčími analýzami integrovaného systému středisek, zón suburbanizace a lokalizačních dat mobilních telefonů. Na jejich základě zobrazuje finální vymezení Pražské metropolitní oblasti.

OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2016): Syntetické vymezení pražské metropolitní oblasti 2014. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Autoři: Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Text

JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2017): Typologie struktury kriminality. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova.

Autoři: Jíchová Jana, Nemeškal Jiří
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří

Mapový list se zaměřuje na analýzu kriminality v Česku na úrovni obvodních oddělení policie na základě dat Policejního prezidia ČR z let 2013–2015. Kromě standardizovaného indexu kriminality je hlavní pozornost směřována na typologizaci struktury kriminality. Vytvořená typologie vychází z kvantitativního pojetí problematiky a za pomoci Wardovy metody hierarchického meziskupinového shlukování ukazuje rozložení obdobných struktur a intenzit kriminality. Osm základních typů vzešlých z analýz je následně podrobněji charakterizováno pomocí socioekonomických dat v doprovodném textu.

NEMEŠKAL, J., JÍCHOVÁ, J. (2016): Typologie struktury kriminality. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Autoři: Nemeškal Jiří, Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Migrace je dnes jedním z nejvýznamnějších procesů podílejících se na nové sociálně prostorové diferenciaci Prahy. Nedávná ekonomická krize, jež se Česka dotkla menší měrou než jiných evropských zemí, však měla výrazný dopad na proměnu migračních proudů. Lze očekávat, že tato proměna ovlivnila také sociálně prostorovou diferenciaci hlavního města. Cílem mapového listu je proto zhodnotit, jak se v období po vypuknutí ekonomické krize vyvíjely prostorové vzorce rozmístění a koncentrace cizinců v Praze a vysvětlit příčiny sledovaných změn.

PŘIDALOVÁ, I., KLSÁK, A. (2017): Rozmístění cizinců v Praze: vývoj a současnost. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Autoři: Přidalová Ivana, Klsák Adam
Kartografické zpracování: Klsák Adam

Cílem mapy je vymezit suburbánní zóny českých měst s více než 10 000 obyvateli a v doprovodném textu pak v těchto zónách zhodnotit hlavní trendy v populačním vývoji pomocí základních demografických a migračních ukazatelů. Mapa přitom navazuje na dříve provedená vymezení ke stavu v letech 2008 a 2010 (Špačková a kol. 2012, Ouředníček a kol. 2013). Metodika současného vymezení zón rezidenční suburbanizace navazuje na předchozí přístup, ale kromě aktualizace o nově dostupná data byl částečně inovován i samotný proces výběru suburbánních obcí.

ŠPAČKOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M., NOVÁK, J. (2016): Zóny rezidenční suburbanizace 2013. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Autoři: Špačková Petra, Ouředníček Martin, Novák Jakub
Kartografické zpracování: Klsák Adam