2. Specializované mapy pro populační prognózu: suburbánní zóna Prahy
Tento prostor patří mezi území, která jsou jednoznačně nejvíce postižena rezidenční suburbanizací a jejichž výzkum je vtomto ohledu stěžejní pro pochopení a předvídání budoucích procesů i v ostatních částech Česka. Mapy jsou tentokrát zaměřeny kromě detailnějšího retrospektivního hodnocení vývoje bytové výstavby a populačního vývoje na výsledky populační prognózy vtomto exponovaném území.. Populační prognóza zpracovaná do horizontu roku 2030 je zároveň jedním zhlavních výsledků celého projektu.
Úvod kapitoly ke stažení
Jako první podklad pro vytvoření prognózy využíváme dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí suburbánní zóny Prahy. Vymezení suburbánní zóny bylo provedeno s ohledem na realizovanou novou bytovou výstavbu a vázanost migračních procesů na hlavní město podle metodiky uplatněné v rámci projektu TAČR. Do analýzy následně vstupovalo území zahrnující 11 obvodů obcí s rozšířenou působností, tedy v dnešním vymezení celkem 424 obcí. Cílem mapového listu bylo vytvořit typologii obcí podle jejich předchozího dlouhodobého populačního vývoje. Chtěli jsme přitom vycházet nejen z posledních trendů post-socialistického vývoje systému osídlení, ale zohlednit rovněž hlavní trendy ve vývoji metropolitní oblasti v průběhu 20. století zhruba od vzniku Prahy jako hlavního města samostatného Československa.
Kartografické zpracování: Riška M.
Počet obyvatel ovlivňují dva základní procesy, přirozená měna a migrace, jejichž intenzita a vliv na populační vývoj se výrazněji změnily i v rámci relativně nedávné české historie. Příkladem je omezená, resp. kontrolovaná možnost stěhování v období před rokem 1989 a následný růst intenzity a změna struktury migrace. Proces migrace je ovlivněn širokou škálou charakteristik vázaných k osobám i k územím, roli hraje atraktivita území, možnosti realitního trhu, ale i bariéry pracovní, rodinné, finanční aj. Zároveň se jedná o proces věkově specifický. S ohledem na suburbanizační tendence lze jako příklad uvést stěhování mladých rodin s dětmi do zázemí velkých měst. Za nejdůležitější faktor ovlivňující přirozenou měnu je možné považovat lokální věkovou strukturu obyvatelstva.
Kartografické zpracování: Riška M.
Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů dochází k jejímu omlazování, které je následně umocněno nárůstem počtu narozených dětí. Absolutně a relativně proto narůstají zastoupení předproduktivní (zejména nejmladších dětí) a produktivní (zejména dospělých v mladším produktivním věku) složky obyvatelstva. Tento vývoj má přirozeně významné důsledky pro fungování obcí. Hlavní pozornost místních obyvatel i lokálních politiků je věnována institucím sociální infrastruktury. Typickým problémem jsou nedostatečné kapacity mateřských škol a postupně také škol základních. V dlouhodobém horizontu je pak třeba počítat se znatelným nárůstem poproduktivní složky obyvatelstva a poptávkou po jiných typech sociálních služeb.
Kartografické zpracování: Riška M.
Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji celkového počtu obyvatel i demografické struktury a při uvažování o budoucím charakteru území hrají klíčovou roli. Rozsah/charakter nové bytové výstavby a migrace obyvatel na úrovni celého regionu jsou ovlivněny širšími socio‐ekonomickými podmínkami. Prostorová diferenciace naproti tomu vychází spíše z politiky obcí směrem k jejich územnímu rozvoji a z lokálních podmínek daného území (dopravní dostupnost, kvalita životního prostředí, občanská vybavenost atp.).
Kartografické zpracování: Riška M.
Vazba mezi charakterem bydlení a strukturou bydlící populace patří k tématům studovaným napříč vědeckými obory. V českém kontextu Kostelecký (2005) diskutuje ve své studii koncept tzv. tříd bydlení a jejich vliv na chování a rozhodování v oblasti bydlení. Koncept tříd bydlení (housing classes) byl formulován britskými sociology Rexem a Moorem (1967) a jeho základní teze tvrdí, že přístup k bydlení výrazně ovlivňuje pozici lidí v sociální struktuře. Na druhé straně Jiří Musil (2005) ve své práci poukazoval na výrazně rostoucí nesoulad mezi strukturou bydlení a strukturou bydlící populace s růstem podílu nových typů domácnosti, např. singles, nesezdaných partnerů, matek/otců s dětmi.
Kartografické zpracování: Riška M.
Stěhováním lidí do suburbánních obcí obvykle nebývají vztahy s jádrovým městem zcela narušeny, ale i nadále zůstávají poměrně intenzivní. Přes rozvoj pracovních a obslužných funkcí vně administrativních hranic Prahy dojíždí velká část nových suburbanitů nadále do Prahy každodenně nejen do zaměstnání, ale částečně i za dalšími službami denní i nedenní povahy. I když můžeme pozorovat zkvalitnění veřejné dopravy v některých oblastech regionu (zkrácení intervalů mezi spoji, zvýšení komfortu), převládá mezi obyvateli suburbánní zóny preference individuální dopravy. To způsobuje výrazný nárůst intenzity automobilové dopravy zejména na hranicích města a hlavních dopravních tazích. Doprava tak patří k nejpalčivějším důsledkům suburbanizačního procesu. Dostupnost Prahy z obcí v jejím zázemí je proto velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje kvalitu života.
Kartografické zpracování: Riška M.
Hlavním výsledkem projektu v detailu zázemí Prahy je prognostický výhled vývoje počtu a struktury obyvatelstva suburbánní zóny Prahy. Tato zóna byla vymezena spíše šířeji v hranicích obvodů obcí s rozšířenou působností tak, aby zahrnovala nejen území v současnosti zasažené procesem rezidenční suburbanizace, ale umožnila postihnout také potenciál rozšiřování tohoto procesu v perspektivě do roku 2030. Předpokládáme totiž, že výstavba nového bydlení i migrace obyvatel z jádrového města (Prahy) bude v následujících letech pokračovat.
Kartografické zpracování: Riška M.
Editor: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Petra Špačková, Ph.D.
Autoři map: RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D., Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., Mgr. Jana Jíchová, Ph.D., Mgr. Jiří Nemeškal, RNDr. Tomáš Kučera, CSc., RNDr. Boris Burcin, Mgr. Josef Mareš, Mgr. Ivana Přidalová, Mgr. Martin Riška, RNDr. Jakub Novák, Ph.D., RNDr. Jana Temelová, Ph.D., Bc. Petr Dušek
Autoři textů: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D., Mgr. Jana Jíchová, Ph.D., RNDr. Tomáš Kučera, CSc., RNDr. Boris Burcin, Ph.D., Mgr. Jiří Nemeškal, Mgr. Ivana Přidalová, Mgr. Martin Riška, Mgr. Josef Mareš
Grafické a kartografické zpracování: Mgr. Martin Křivka, Bc. Martin Riška
Recenzovali: Doc. RNDr. Marie Novotná, CSc., Západočeská univerzita v Plzni, Doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř (URRlab) & Obec Dolní Břežany