Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole

Mapový soubor obsahuje 20 specializovaných map hodnotících sociálně prostorovou diferenciaci Prahy v historické perspektivě, které byly vytvořeny v rámci projektu č. DG20P020VV013 "Pražská předměstí: dynamika sociálního prostředí rostoucí metropole". Mapy vycházejí především ze statistických dat o obyvatelstvu z historických populačních cenzů v letech 1843 až 2011. Hlavní pozornost je zaměřena na vývoj počtu obyvatelstva, domů a bytů od roku 1843 a následně ve všech dostupných populačních cenzech a soupisech obyvatelstva, s posledním rokem evidence 2019. Dále je cílem porovnání věkové struktury obyvatelstva od průmyslové revoluce ve třech časových řezech populačních pyramid až do roku 2019. Kombinace kartogramů a kartodiagramů je využita pro posouzení prostorových vzorců vnitřní struktury čtvrti ve třech časových řezech představující hlavní zlomové periody vývoje čtvrti. Hlavní mapa má za cíl dokumentovat vývoj domovního fondu a vývoj průběhu katastrálních hranic čtvrti od poloviny 19. století do současnosti. Specializované mapy obsahují české i anglické popisky a jsou doplněny analytickými texty v české a anglické verzi.

Editor souboru map a hlavní řešitel projektu: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.

Autoři a autorky map a textů: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., Mgr. Nina Dvořáková, Ph.D, RNDr. Adam Klsák, RNDr. Jana Jíchová, Ph.D., RNDr. Jiří Nemeškal, RNDr. Ivana Křížková, Ph.D., Mgr. Zuzana Kopecká, RNDr. Petra Špačková, Ph.D., Mgr. Jan Sýkora a Doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc.

Grafické a kartografické zpracování: Mgr. Bohumil Ptáček, RNDr. Jiří Nemeškal, RNDr. Adam Klsák


Historický vývoj obyvatelstva Prahy a jejích předměstí v 19. století - růst nejstarších předměstí

OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A., JÍCHOVÁ, J. (2020): Historický vývoj obyvatelstva Prahy a jejích předměstí v 19. století - růst nejstarších předměstí. Soubor specializovaných map. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A., JÍCHOVÁ, J. (2020): Historical development of the population of Prague and its suburbs in the 19th century - the growth of the oldest suburbs. Set of specialised maps. Charles University, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional development, Urban and Regional Laboratory, Prague.

První zmínky o osídlení v oblasti Smíchova pocházejí ze 13. – 14. století, o původu názvu čtvrti existují jen dohady a ani jeho význam není zcela objasněn. Dnes se jedná o největší území a nejlidnatější čtvrť v rámci městské části Praha 5. Oblast Smíchova byla původně krajinou venkovského charakteru s řadou vinic, zahradami a sady, jejímž de facto jediným průmyslem bylo několik cihelen. Příchod průmyslové revoluce v první polovině 19. století ovšem změnil ráz Smíchova k nepoznání. Zajímavostí je, že za pražské předměstí byl považován již delší dobu před tím, než se v roce 1903 stal městem, a později společně s řadou dalších dnešních čtvrtí dnešního vnitřního města v roce 1922 součástí Velké Prahy.

KLSÁK, A., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J. (2020): Smíchov: křižovatka moderní pražské historie. Specializovaná mapa č. 1. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 1_smichov_eng.pdf
Autoři: Klsák Adam, Ouředníček Martin, Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Území za Poříčskou branou sloužilo v novověké historii střídavě jako vojenské cvičiště, rekreační zázemí Pražanů nebo k intenzivní zemědělské výrobě. Podobně jako pro další tehdejší pražská předměstí byla zvažovaná výstavba ovlivněna existencí tzv. demoličního reverzu, který všichni uživatelé území museli podepsat a v případě válečných událostí na vlastní náklady všechny stavby zbourat. K tomu došlo například v roce 1639, kdy před plánovaným švédským útokem na Prahu bylo zbouráno 34 domů, kostelík, průmyslové manufaktury i zemědělská stavení.

OUŘEDNÍČEK, M., PTÁČEK, B., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2020): Karlín – první plánovitě založené předměstí a proměny jeho sociálního prostředí. Specializovaná mapa č. 2. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 2_karlin_eng.pdf
Autoři: Ouředníček Martin, Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Politická obec Vinohrady byla založena roku 1849, zahrnovala dnes již rozdělené Vinohrady a Žižkov a vznikla spojením 68 samot a usedlostí Viničních hor se 169 obyvateli. Zákaz stavět domy ve vzdálenosti do 600 sáhů od hradeb platný do roku 1875 způsobil, že se na území Vinohrad dlouhodobě nalézaly především pole a rozsáhlé zahrady s venkovskými usedlostmi a letohrádky. Nejbližší souvislá zástavba se nacházela až na území osady Wolšany. První významnější stavební rozmach na území Vinohrad přišel s rozhodnutím o bourání pražských hradeb. V 70. letech 19. století navazuje vinohradská zástavba již na Nové Město a Vinohrady se stávají samostatným městem. Na konci 19. století patřily Vinohrady s 35 000 obyvateli mezi největší česká města. Samostatnou obcí zůstaly Královské Vinohrady až do vzniku Velké Prahy, od roku 1922 pak tvořily XII. pražský městský obvod.

DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2020): Vinohrady – od vinic k atraktivní vnitroměstské čtvrti. Specializovaná mapa č. 3. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 3_vinohrady_eng.pdf
Autoři: Dvořáková Nina, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Pojmenování současné čtvrti pochází až z roku 1875, kdy se rozdělila původní katastrální obec Královské Vinohrady na dvě části, Královské Vinohrady a právě Žižkov. Předtím na území současného Žižkova stejnojmenná obec ani osada neexistovaly, byly zde nejprve vinice, posléze menší usedlosti. Změna nastala s druhou polovinou 19. století, kdy se zde začalo masivně stavět. Přispělo k tomu i bourání pražských hradeb, rozvoj železnice a průmyslu – a to i v sousedních čtvrtích. Významnou osobností této doby byl Karel Hartig, stavitel, obchodník a pozdější první starosta Žižkova, který se zasadil o první parcelace. Roku 1881 byl Žižkov povýšen na město. Na konci 19. století Žižkov zaznamenává technický rozvoj, byla zavedena koňka, postavena elektrárna a do provozu bylo uvedeno elektrické osvětlení. Ve 20. století rozvoj pokračuje, v roce 1922 se Žižkov stává součástí Velké Prahy. Současný Žižkov představuje stěžejní území městské části Praha 3, ale částečně zasahuje i do městské části Praha 8 a Praha 10.

JÍCHOVÁ, J., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2020): Žižkov – nejen dělnická čtvrť. Specializovaná mapa č. 4. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 4_zizkov_eng.pdf
Autoři: Jíchová Jana, Ouředníček Martin, Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Historický vývoj obyvatelstva Prahy a jejích předměstí v první polovině 20. století - rezidenční a průmyslová předměstí

OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A., KOPECKÁ, Z., KŘÍŽKOVÁ, I., ŠPAČKOVÁ, P. (2020): Historický vývoj obyvatelstva Prahy a jejích předměstí v první polovině 20. století – rezidenční a průmyslová předměstí. Soubor specializovaných map. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A., KOPECKÁ, Z., KŘÍŽKOVÁ, I., ŠPAČKOVÁ, P. (2020): Historical development of the population of Prague and its suburbs in the first half of the 20th century – residential and industrial suburbs. Set of specialised maps. Charles University, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional development, Urban and Regional Laboratory, Prague.

Na území dnešního katastrálního území Nuslí se ve středověku nacházely tři samostatné osady: Dolní Nusle (v údolí Botiče), Horní Nusle (na svahu mezi Botičem a planinou Vyšehradu) a Krušina (kolem kostela sv. Pankráce, podle něhož získala okolní část města své pozdější jméno). V historických pramenech se objevují zmínky o dnešních Nuslích již od 11. století, kdy došlo k darování pozemků v Dolních Nuslích vyšehradské kapitule Vratislavem I. Středověké a pozdně novověké Nusle jsou popisovány jako malebný kraj s vinicemi přezdívaný „Údolí viničné“. Byly oblíbeným výletním místem Pražanů, které venkovský charakter Nuslí lákal pobytem v přírodě, ale i dobrou vybaveností hostinci se zahradami. Situace se výrazně změnila na konci 60. let 19. století, kdy se v Praze přestalo dostávat místa pro přistěhovalé obyvatelstvo a blízké Nusle se pro ně staly vyhledávaným cílem. Díky výraznému přírůstku obyvatelstva se Nusle brzy staly jednou z největších obcí v Čechách. Na sklonku 19. století byly povýšeny na město a došlo k jejich výraznému rozvoji díky budování škol, komunikací, zřízení vodovodu a kanalizace apod.

KŘÍŽKOVÁ, I., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2020): Nusle – od vinic k mrakodrapům. Specializovaná mapa č. 5. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 5_nusle_eng.pdf
Autoři: Křížková Ivana, Ouředníček Martin, Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

První zmínka o Dejvicích pochází již z roku 1088, kdy jsou evidovány jako majetek vyšehradské kapituly. Dnešní Dejvice jsou nejen srdcem městské části Praha 6, ale také svébytným centrem celopražského významu. Jsou sídlem řady veřejných institucí – vysokých škol, ministerstev, zastupitelských úřadů i armádního velení. Součástí Velké Prahy se Dejvice společně s řadou dalších obcí staly v roce 1922, a právě od té doby můžeme datovat zlatou éru jejich rozvoje.

KLSÁK, A., ŠPAČKOVÁ, P., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J. (2020): Dejvice – výkladní skříň první republiky. Specializovaná mapa č. 6. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 6_dejvice_eng.pdf
Autoři: Klsák Adam, Špačková Petra, Ouředníček Martin, Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Katastrální území Záběhlic představuje do značné míry heterogenní část Prahy, které se rozvíjelo skokově v několika historických etapách a je i v současné době rozděleno do čitelných urbanistických celků. Dobře zde lze doložit charakteristické prvky historického suburbánního rozvoje a rychlé urbanizace v meziválečném období zejména v kontextu tehdejších konceptů zahradních měst. Dvě svébytná zahradní města na území meziválečných Záběhlic jsou jedním z příkladů cíleného rozvoje na periferii mladého hlavního města s širokou mediální podporou nově budovaných projektů. Hranice katastrálního území byly zejména v průběhu 20. století dosti proměnlivé v důsledku postupně realizované nové výstavby. Záběhlice tak území různě získávaly i ztrácely – nejprve po dostavbě Spořilova získaly zastavěné území rodinných domů z katastru Michle v oblasti Dolních Roztyl, následně však po válce odevzdávají na severu část území Strašnicím a na jihu Horní Roztyly přináleží od roku 1987 Chodovu.

OUŘEDNÍČEK, M., PTÁČEK, B., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2020): Záběhlice – rozvoj zahradních měst i sídlišť. Specializovaná mapa č. 7. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 7_zabehlice_eng.pdf
Autoři: Ouředníček Martin, Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Braník patří mezi čtvrti připojené ku Praze v roce 1922. Dlouhou dobu byl jako většina jižních částí Prahy od historického centra oddělen Vyšehradskou skálou, v jejímž nitru byl proražen tunel až na počátku 20. století. Do té doby byl Braník s Prahou spojen především říční dopravou. Území Braníka bylo dlouhodobě spjato se zelinářstvím, výhodná poloha v blízkosti Vltavy a úrodná půda dodávaly starému venkovskému jádru převážně zemědělský ráz. Mimo zemědělství se na území Braníka dařilo také těžbě vápence a výrobě vápna. Pozůstatkem po ukončení těžby je výrazná přírodní dominanta nesoucí název Branické skály. Zajímavostí je, že v období druhé světové války byla nacisty uvnitř skály zbudována podzemní továrna na výrobu elektronek.

DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2020): Braník – od zemědělské vsi k pražské rezidenční čtvrti. Specializovaná mapa č. 8. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 8_branik_eng.pdf
Autoři: Dvořáková Nina, Ouředníček Martin
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Současné území Břevnova prošlo vývojem od sídla venkovského charakteru přes příměstskou obec, v roce 1907 povýšenou na město, až po součást hlavního města Prahy (od roku 1922). Jedná se o jednu z nejstarších pražských čtvrtí, první zmínka pochází z roku 933 v souvislosti se založením benediktinského kláštera. Na území současného Břevnova se původně nacházely tři venkovské obce: Velký Břevnov (s břevnovským klášterem), Malý Břevnov a Tejnka, a řada viničních usedlostí. V severní části Břevnov sousedí s oborou Hvězda (původní les) ležící v Liboci. Ve východní části se nachází území Strahova, historické území „Na Skalách“, severní hranice je lemována územím Petřin.

KOPECKÁ, Z., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2020): Břevnov – přerod zemědělské periferie na město. Specializovaná mapa č. 9. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 9_brevnov_eng.pdf
Autoři: Kopecká Zuzana, Ouředníček Martin, Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Katastrální území Krče zaujme pestrou mozaikou pražské zástavby. Nejstarší zástavba je lokalizována do oblasti při Kunratickém potoce a tvoří zbytky původních vesnic Horní a Dolní Krče. Jednalo se o klasické vesnické zázemí Prahy s několika sty obyvateli. Až do roku 1922, tedy roku připojení k Velké Praze, však obě části dělil rozdílný soudní okres. Zatímco Horní Krč spadala pod okres Královské Vinohrady, Dolní Krč patřila k okresu Nuselskému. Kromě těchto dvou kompaktních sídel se na dnešním katastru Krče nacházely vsi Nové Dvory a Jalové Dvory, usedlosti Ryšánka a Habrovka, ale i třeba dodnes stojící zájezdní hostinec U Labutě ležící při staré Vídeňské cestě. Významným impulzem pro rozvoj Dolní Krče bylo otevření pivovaru v 1. polovině 18. století. Oblast bývalé Dolní Krče představuje lokalitu, která prošla největší změnou během 20. století. Při výstavbě Jižní spojky v roce 1985 byla téměř celá obec s výjimkou domů táhnoucích se po svahu směrem k Ryšánce zdemolována a původní reliéf centra obce byl přeměněn.

NEMEŠKAL, J., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., KLSÁK, A. (2020): Krč - Dvě sídla v minulosti, mnoho tváří v současnosti. Specializovaná mapa č. 10. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 10_krc_eng.pdf
Autoři: Nemeškal Jiří, Ouředníček Martin, Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Historický vývoj obyvatelstva Prahy a jejích předměstí v období socialismu

OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A., ŠPAČKOVÁ, P., JÍCHOVÁ, J., SÝKORA, J., ČERMÁK, Z. (2021): Historický vývoj obyvatelstva Prahy a jejích předměstí v období socialismu. Soubor specializovaných map. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A., ŠPAČKOVÁ, P., JÍCHOVÁ, J., SÝKORA, J., ČERMÁK, Z. (2021): Historical development of the population of Prague and its suburbs during the socialist period. Set of specialised maps. Charles University, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional development, Urban and Regional Laboratory, Prague.

Strašnice, které od roku 1922 patří do Velké Prahy, jsou čtvrtí na samém okraji dnešního vnitřního města. Dnes jsou součástí městských částí Praha 3 a Praha 10. Téměř každá dekáda posledních 150 let zanechala ve Strašnicích zřetelně svůj otisk. Čtvrť je tak mozaikou různých lokalit odlišujících se typem zástavby, charakteristikou jak původních obyvatel, pro které byly domy stavěny, tak obyvatel současných. Za svoji historii nabízejí pestrou nabídku typů bydlení: vilová čtvrť, kolonie rodinných domů, chudinské kolonie, nájemní domy v tradiční blokové struktuře i sídliště z různých období. Kromě toho se na území katastru nachází a nacházelo několik oblastí s nerezidenční funkcí.

ŠPAČKOVÁ. P., JÍCHOVÁ, J., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2021): Strašnice – čtvrť jako místo setkávání různých sociálních skupin a životních stylů. Specializovaná mapa č. 11. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 11strasniceeng.pdf
Autoři: Špačková Petra, Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Kobylisy jsou pražskou čtvrtí od doby první republiky, kdy byly v roce 1922 přičleněny k Velké Praze. Dnes jsou součástí městské části Praha 8. Zjednodušeně můžeme říci, že Kobylisy jsou čtvrtí složenou ze dvou různých typů zástavby. První část tvoří předválečná bloková zástavba z období průmyslového rozvoje Prahy na konci 19. a začátku 20. století a později též z období prudkého vývoje Prahy jako hlavního města nového státu v období mezi dvěma světovými válkami. Ta je doplněna o řádkovou zástavbu tzv. dvouletkového sídliště z konce 40. let 20. století. Jiný charakter zástavby pak najdeme na sídlišti Ďáblice, které bylo stavěno s využitím jiných urbanistických principů. Vysoká kvalita architektonického a urbanistického návrhu i samotného provedení výstavby řadí Ďáblice mezi nejhodnotnější sídliště v Česku. 

ŠPAČKOVÁ. P., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2021): Kobylisy – nejen nejkrásnější pražské sídliště Ďáblice. Specializovaná mapa č. 12. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 12kobylisyeng.pdf
Autoři: Špačková Petra
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Hlubočepy vymezují z východní, jižní a severní strany přírodní hranice. Východní určuje řeka Vltava, jižní Chuchelský háj, severní část odděluje od ostatních pražských čtvrtí vrch Děvín a svahy Prokopského údolí, kterým se vine Dalejský potok. Na západě pak Hlubočepy vymezuje zástavba sídliště Nový Barrandov a navazující městská část Praha-Slivenec se sídly Holyně a Slivenec. Území Hlubočep představuje soubor tří hlavních dílčích částí odlišujících se historickým vývojem, morfologií terénu, urbanistickým charakterem i sociálně demografickým profilem rezidentů. Jedná se o staré Hlubočepy se Zlíchovem, vilové čtvrti starého Barrandova a sídliště Nový Barrandov.

 

SÝKORA, J., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2021): Hlubočepy – nejen panelové sídliště. Specializovaná mapa č. 13. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 13hlubocepyeng.pdf
Autoři: Sýkora Jan
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Jižní Město byl v letech 1990–1994 oficiální název pro nově ustavenou městskou část sestávající z katastrálních území Chodov a Háje. Sídliště Jižní Město I je označení pro projekt vzniklý v 60. letech 20. století a realizovaný východním směrem od dálnice D1, v 80. letech byla dokončena západní část pod označením Jižní Město II. Kromě klasických panelových domů je území Jižního Města dnes tvořeno zbytky jader starých vesnic a usedlostí a zástavbou původních rodinných domků. V současnosti nese městská část označení Praha 11 a Jižní Město je všeobecně přijímaný název pro největší pražské i české sídliště.

OUŘEDNÍČEK, M., PTÁČEK, B., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2021): Jižní Město – největší české sídliště. Specializovaná mapa č. 14. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 14jiznimestoeng.pdf
Autoři: Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Sídliště Černý Most nalezneme v severovýchodní části Prahy, na území městského obvodu Praha 9, nedaleko pražského městského okruhu. V polovině 19. století se na území dnešního Černého Mostu nenacházela žádná zástavba, pouze louky a pole (ČÚZK, 2021). I následně se dlouhodobě jednalo o území pouze s roztroušenou zástavbou. Až koncem 70. let 20. století zde byly „na zelené louce“ položeny základy první části sídliště označovaného jako sídliště Černý Most I, na něž navázala další výstavba, a i v současnosti je v plánu další rozšiřování. Výstavby a podoby sídliště se dotkla změna režimu nejen v urbanistické, ale i v symbolické rovině. Původně zde byly ulice pojmenovány podle funkcionářů a politiků především ze SSSR, v souvislosti s politickými změnami po listopadu 1989 byly přejmenovány po československých letcích.

 

JÍCHOVÁ, J., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2021): Černý Most – mezi paneláky a komerční zástavbou. Specializovaná mapa č. 15. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 15cernymosteng.pdf
Autoři: Jíchová Jana
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

První písemná zmínka o Modřanech pochází z roku 1178, avšak až do poloviny 19. století byly Modřany malou zemědělskou vsí, kde vedle tradičního hospodaření stojí za zmínku existence vinic a činnosti spojené s polohou na Vltavě – rybářství a mlynářství. Přerod malé venkovské obce ve významné příměstské sídlo s výraznou industriální i obytnou funkcí, který se odehrál v druhé polovině 19. a na začátku 20. století, nejvíce ovlivnilo založení cukrovaru v roce 1861. Modřany patřily k vnějšímu pásu příměstských obcí, které se staly součástí Prahy až ve druhé polovině 20. století. V Modřanech se v průběhu 150 let vytvořila zřetelná urbánní struktura, jejíž kontury vykrystalizovaly nejsilněji na konci 80. let 20. století.

ČERMÁK, Z., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2021): Modřany – na počátku byl cukrovar. Specializovaná mapa č. 16. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 16modranyeng.pdf
Autoři: Čermák Zdeněk
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Historický vývoj obyvatelstva Prahy a jejích předměstí v transformačním období

OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A., ZÉVL, J.- J. (2021): Historický vývoj obyvatelstva Prahy a jejích předměstí v transformačním období. Soubor specializovaných map. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A., ZÉVL, J.- J. (2021): Historical development of the population of Prague and its suburbs during the transformation period. Set of specialised maps. Charles University, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional development, Urban and Regional Laboratory, Prague.

V období socialismu bychom mohli Jesenici charakterizovat spíše jako málo známou střediskovou obec v rekreačním zázemí Prahy, převážně zemědělského rázu. Ve druhé polovině 90. let 20. století se však tato obec stala synonymem suburbanizace. Díky atraktivní poloze v jižním zázemí hlavního města, pouze necelé tři kilometry od administrativních hranic Prahy a s velmi dobrou dopravní dostupností patřila mezi obce, které jako první v Česku zaznamenaly po pádu železné opony strmý nárůst rezidenční výstavby a příliv nových obyvatel. Jesenice spolu s Říčany a Černošicemi patřila mezi pět obcí, které během let 1991–2004 získaly přistěhováním největší počet obyvatel v celém Středočeském kraji, a mezi osm obcí s největším migračním ziskem v celé republice.

DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2021): Jesenice – počátek novodobé suburbanizace v Česku. Specializovaná mapa č. 17. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 17jeseniceeng.pdf
Autoři: Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Dobřichovice jsou obec ležící přibližně 5 kilometrů jižně od hranic Prahy v údolí řeky Berounky. Přibližně polovinu jejich území zabírá zvýšený terén úpatí Brd. Vývoj Dobřichovic ovlivnila dvě hlavní období růstu. První období začíná v druhé polovině 19. století, kdy sem mířila pražská vyšší společnost. Rozvoj pokračoval až do první dekády období socialismu, po níž následovala stagnace. Druhé období, kdy přichází opětovný růst, nastává po sametové revoluci, kdy se obnovuje proces suburbanizace. Dobřichovice prošly za století a půl dramatickou změnou. Původní venkovská obec stojící u brodu přes Berounku se od druhé polovině 19. století stává více a více pražským předměstím. Ačkoliv Dobřichovice nejsou administrativně součástí Prahy, jde bezpochyby o součást pražské aglomerace.

ZÉVL, J.-J., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2021): Dobřichovice – od honosných vil 1. republiky k modernímu suburbiu. Specializovaná mapa č. 18. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 18dobrichoviceeng.pdf
Autoři: Zévl Jiří-Jakub
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Historie osídlení v okolí Dolních Břežan je doložena již v pozdní době kamenné, samotná obec Břežany je poprvé v písemných pramenech zmíněna na počátku 14. století. Od přelomu 16. a 17. století tvořily Dolní Břežany administrativně-hospodářské centrum rozsáhlého panství. Na stagnaci v období socializmu navázal v polovině 90. let 20. století masivní populační přírůstek spojený se suburbanizačním trendem. Obec proslavil především její efektivní přístup k územnímu a strategickému rozvoji, který slouží jako ukázkový příklad dobré praxe pro ostatní suburbánní obce v Pražské metropolitní oblasti. Obec zavedla například regulační plány pro rozvojové lokality a pozici obecního architekta, pořádá tzv. vyzvané architektonické soutěže, poskytuje zázemí významným aktérům výzkumu a vývoje.

DVOŘÁKOVÁ, N., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2021): Dolní Břežany – moderní příměstská obec jdoucí příkladem. Specializovaná mapa č. 19. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha. 

Přílohy ke stažení: PDF icon 19dolnibrezanyeng.pdf
Autoři: Dvořáková Nina
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam

Hostivice po svém vzniku ve 13. století plnila roli zemědělské vsi bez většího významu pro své širší okolí. Rozvoj přinesla až průmyslová revoluce spojená s výstavbou železničních tratí, které propojily Prahu s Kladnem a Smíchov s Buštěhradem. I přes tento růst ale nedošlo k výraznému rozšíření rozlohy obce. Změna přišla až v roce 1950 s celkovým trendem snižování počtu obcí jejich slučováním. K Hostivici byly připojeny Litovice, které již tou dobou obsahovaly katastrální území Břví. Největší rozmach výstavby nastal v Hostivici po roce 1989 v souvislosti s intenzivní rezidenční suburbanizací. K utlumení rezidenční výstavby naopak přispěla ekonomická krize v roce 2008. Důležitými limitujícími faktory jsou i zvyšující se zatížení území silniční dopravou, rozšiřující se logistické areály v blízkém okolí a zintenzivnění letecké dopravy na pražském letišti s plánovanou výstavbou paralelní přistávací a vzletové dráhy. Právě projevy nerezidenční suburbanizace - logistické a průmyslové haly - jsou charakteristickým znakem dnešní Hostivice.

NEMEŠKAL, J., PTÁČEK, B., OUŘEDNÍČEK, M., DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J., KLSÁK, A. (2021): Hostivice – komerční a komunitní suburbium. Specializovaná mapa č. 20. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř, Praha.

Přílohy ke stažení: PDF icon 20hostiviceeng.pdf
Autoři: Nemeškal Jiří
Kartografické zpracování: Ptáček Bohumil, Nemeškal Jiří, Klsák Adam